Trh, který existoval v Žatci od starodávna, byl nepochybně týdenní. Dokladem o růstu obchodního významu města je ustavení výročního trhu roku 1331, který se měl konat osm dní před svatodušními svátky. Jarmark měl význam v tom, že byl trhem zcela svobodným a mohli se ho účastnit obchodníci odkudkoliv. Oproti tomu obvyklé týdenní trhy znamenaly úzké spojení hospodářství města s jeho okolím v nabídce zemědělských a řemeslných výrobků. Měšťané obvykle žárlivě střežili svůj výhradní přístup na tyto trhy, k porušení této výlučnosti mohlo dojít pouze na základě zvláštního povolení.
Další významnou událostí pro dálkový obchod bylo pořádání dalšího jarmarku na den svatého Augustina (28. srpna), jak bylo povoleno králem Ferdinandem roku 1542. Roku 1583 byl přeložen na svatou Kateřinu (25. listopadu). Třetí výroční trh spolu s dobytčím trhem dostalo město na základě privilegia Marie Terezie z roku 1746 na svátek Obrácení svatého Pavla, který byl 25. ledna. O trhy město zažívalo vždy výjimečné dny, u bran byla zesílena ostraha. Vlastní trhy samozřejmě probíhaly na žateckém rynku. V několika řadách, aby byl ponechán dostatečně široký průchod, byly rozmístěny krámské stoly, jeden druh zboží byl vždy koncentrován na jednom místě. Zázemí pro trhy často představovalo loubí. Tato funkce byla o sto let později, v době tlaku na jeho rušení, právě zdůrazňována jako argument pro jeho zachování.
Tyto staré výsady přežívaly i v 19. století, kdy se konal jeden výroční, čtyři čtvrtletní a dva týdenní konané, jak bylo zvykem i jinde, vždy ve středu a v sobotu. Od druhé poloviny 19. století již feudální privilegia nefungovala a trhy byly organizovány spíše podle specifického zboží a komodit na jednotlivých žateckých náměstí. Na týdenních trzích se nabízelo hlavně mléko, máslo, vejce, tvaroh, chléb, ovoce, zelenina a drůbež. Zároveň existoval trh se selaty, tzv. centrální trh s okurkami (podle kterého dostalo jméno dnes již neexistující náměstí na Dolním předměstí)
Trh na někdejším Okurkovém náměstí
a zeleninou vůbec, trh s ovocem (realizován především na dnešním Husitském náměstí), trh s dobytkem, kde se obchodovalo s koňmi, tažnými voly, kravami a jalovicemi (realizován především na dnešním Smetanově náměstí). Bohatá nabídka nejednou převyšovala poptávku, „sotva bylo toto místo s to všechno množství povozů pojmout, a tak také část tak masově nabízeného zboží zbyla," poznamenal městský kronikář k roku 1929.
