Žatec má dva pomníky věnované památce obce Český Malín na Volyni vypálené fašisty roku 1943. Ten menší a starší stojí vedle starobylého kostela sv. Jakuba, který se po válce dostal do správy pravoslavné církve.Na desce je nápis „Malínským mučedníků, obětem fašistického teroru zahynulým 13. července 1947. Zahraniční vojáci." Pomník je z roku 1951, nikoliv z roku 1947, jak je někdy uváděno.
Odhalen byl 15. července 1951. Týdeník Volyňských Čechů Věrná stráž je dnes jedním z mála pramenů, kde se o slavnosti odhalení pomníku můžete dočíst více. Najdeme zde i texty slavnostních projevů. V digitální podobě je příslušné číslo z 20. července 1951 k dispozici na stránkách .
Nejprve se konala svatá liturgie v kostele, kterou sloužil Jiří Hofmann. Následovalo odhalení desky, u které sloužil J. Hofmann panychidu za umučené. V úvodu své řeči řekl: „Je pradávným a staletími posvěceným zvykem stavět pomníky anebo pamětní desky těm, kteří položili životy za vlast, národ, za lepší a šťastnější budoucnost lidstva. Děje se tak na znamení vděčnosti a naší zbožné pietní na ně vzpomínky. I dnes světíme, bratři a sestry volyňští, prostou pamětní desku, jako viditelné hmotné znamení na hrdiny – mučedníky, krásné, pokojné obce Českého Malína, kteří, jak hlásá nápis na této desce, padli v oběť fašistickému teroru 13. července 1943 a kterou chceme zachovat stále živou a čerstvou vzpomínku..."
Z poněkud dobově podbarveného projevu tehdejšího předsedy Svazů Čechů z Volyně Jaroslava Chudoby se dozvíme i dnes polozapomenutý detail, že deska na pomníku byla původně určena přímo pro Malín. Nechali ji zhotovit pozůstalí z Českého Malína, příslušníci čs. armády v Sovětském svazu.
V projevech nemohla chybět typická dobová povinná rétorika 50. let 20. století – obavy z amerických imperialistů, zdůrazňování důležitosti boje za mír a odsouzení tehdy probíhající korejské války. Komunistická propaganda již tehdy silně poznamenala i Věrnou stráž, Svaz Čechů z Volyně byl ostatně roku 1957 zlikvidován, respektive včleněn do Svazu protifašistických bojovníků. Stále však pokračoval sběr finančních prostředků na velký pomník, který byl roku 1958 odhalen před žateckým hřbitovem. Blíže.
Proč nebyla umístěna deska od kostela sv. Jakuba přímo do Malína? J. Chudoba důvod poněkud taktně zamluvil s argumentem, že malínská připomínka je věcí všech, nikoliv jen pozůstalých. I připomínky Malína přímo na území tehdejšího Sovětského svazu již byly totiž tehdy v režii dobové propagandy.
Sověti se v 50. letech snažili dávat vinu za vypálení Malína ukrajinským nacionalistům (banderovcům). Více se můžete dočíst v článku o historii malínské tragédie i její interpretaci a zneužívání různými stranami od Jareda McBride Spor o malínský masakr. Dědictví mezietnického násilí a druhé světové války ve východní Evropě (Soudobé dějiny, XXIV, č. 4, s. 477–537), digitálně.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
