*1904 – † 1980
Roku 1930 převzal vedení žateckého městského muzea místní rodák H. Födisch. Jeho jméno je spojeno rovněž s městskou kronikou, jejíž opis nechal pořídit. Proto je dodnes označována jako Födischova kronika.Vystudoval práva na německé univerzitě v Praze. Byl výrazně nacionálního zaměření. V květnu 1938 mluvil při návštěvě Konrada Henleina v Žatci. Od února 1938 byl předsedou žatecké pobočky SdP, která již koncem roku 1938 připadla pod NSDAP v Liberci, čímž Födisch přišel o politický vliv. Roku 1938 se stal městským radou. Byl zakládajícím členem Spolku Němců v Žatci, předsedou německého Krajanského spolku pro Krušné hory a Středohoří. Jeho velkým koníčkem byla archeologie. Napsal brožuru využívanou při výuce dějepisu v Sudetech „Das Saazerland in vorgeschichtlicher und germanischer Zeit (1941). Publikoval v časopise Sudeta či v novinách Die Zeit. A samozřejmě také v regionálním tisku. Podobně jako řada jeho žateckých současníků zdůrazňoval a mnohdy nekriticky přeceňoval vliv německého etnika v regionu. Důrazem na vše německé tak mnohdy historii značně deformoval. Věnoval se i psaní divadelních recenzí.
Po druhé světové válce žil v Bamberku, kde se rovněž věnoval archeologii (kniha Bamberk und sein Umland in ur- und frühgeschichtlicher Zeit). Posléze žil v Mnichově, kde pracoval až do svého odchodu do důchodu na patentovém úřadě. Ve Forchheimu se podruhé oženil s Emmi Urlich. Jeho první ženou byla Gusti Siegl ze Žatce.
Publikoval v sudetoněmeckém časopise Heimatbrief Saazerland a ve svém domě ve Forchheimu v Hans-Sachs-Straße měl soukromé archeologické muzeum. R. 1961 vyšla v Mnichově jeho monografie Das Saazerland in ur- und frühgeschichtlicher Zeit. Pokoušel se rovněž o činnost literární, rád recitoval a miloval hudbu.
