Roku 2024 uplyne 1020 let od první písemné zmínky o Žatci v kronice saského kronikáře Dětmara z Merseburku. Tuto připomínku i oslavy milénia připomíná sloup na žateckém náměstí. Kdy a jak vznikl, kdo je jeho autorem a co je na něm zobrazeno?
Roku 2004 slavilo město Žatec tzv. milénium, tedy tisíc let od této první zmínky. Oslavy pojalo jako celoroční. Začleněny byly tradiční místní akce, proběhla však i řada dalších v režii různých organizátorů. S větším či menším úspěchem, jak komentoval tisk. Slavnostně vysazený strom milénia např. uhynul. Velkou publicitu mělo setkání žateckých rodáků či vystavení části žateckého pokladu. Jedna z ulic získala název Miléniová. Byla vydána knižní publikace k dějinám města, onen dodnes hojně používaný „modrý“ Žatec kolektivu autorů.
Zájmu veřejnosti se těšil i obrovský dort o rozměrech šestnáct metrů čtverečních s malou symbolickou chmelnicí uprostřed, na kterém hořelo tisíc svíček. Tu první zapálil herec a scénárista Zdeněk Svěrák. Dort městu věnovalo Sdružení rodáků a přátel města.
V rámci oslav milénia byly vyrobeny i různé pamětní předměty a suvenýry (např. medaile, odznak, nálepka, turistická známka, spona do kravaty, vlaječka, razítko).
Jako trvalou připomínku výročí se město rozhodlo nechat postavit na náměstí právě Sloup milénia, který měl být holdem bohaté historii města Žatce. I za ním byl vysazen jeden ze stromů milénia. Realizace projektu se protáhla. Sloup byl instalován 6. června 2006. Je vyroben z litiny, je vysoký 4, 5 metru a váží 580 kg. Jeho podobu navrhl akademický malíř Lubomír Fárka.
Představme si nejdříve krátce tohoto umělce. Lubomír Fárka (1951– 2015) byl karlovarským rodákem. Vyrůstal na Mostecku. Vystudoval Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Usadil se v Želči na Žatecku, kde měl ateliér v budově starého mlýna. Jako absolvent ateliéru monumentální užité malby se věnoval mozaice, tapisériím, sgrafitům i vitráži. Zaměřil se také na krajinomalbu (mostecká krajina či rybník Želeček na malířově pozemku).
Roku 2002 vystavoval Fárka v žateckém divadle, pro které vytvořil i tapisérii (2003), kterou můžete dodnes obdivovat ve vestibulu. Roku 2009 vyzdobil původní velký reklamní sud umístěný dříve na kruhovém objezdu při silnici Plzeň – Most pod žateckým pivovarem. Dnes je sud umístěn před pivovarem na Žižkově náměstí. Fárka se podílel i na výzdobě Chrámu chmele a piva. Pro Žatec navrhl také kašnu chmelových rytířů v kapucínské zahradě a náš sloup milénia.
Při výzdobě sloupu milénia uplatnil autor směsici různých výjevů z historie města. Najdeme zde stylizovanou podobu řady žateckých staveb, z nichž některé se dají poznat na první pohled. Až budete na žateckém náměstí, zkuste na třech stranách sloupu najít např. zobrazení radnice, děkanského kostela, kostela sv. Jakuba, kostela sv. Václava, synagogy, divadla, hrázděnky, Kněžské brány, Libočanské branky, obou pivovarů, příhradového mostu…. Zachycena byla i řada starších měšťanských domů. Stranou nezůstaly ani archeologické výzkumy. Autor vypodobnil např. nalezenou románskou dlaždici či půdorys a pravděpodobnou podobu kostela sv. Víta, jehož základy byly odkryty v nedaleké Dvořákově ulici. Nechybí ani jezdecká pečeť krále Přemysla Otakara II., který městu roku 1265 potvrdil a rozšířil privilegia. Jedné ze stran dominuje psaný text – první záznam o Žatci ve zmíněné kronice Dětmara z Merseburku. Poněkud děsivá ilustrace se Smrtkou se vztahuje ke slavné středověké skladbě Oráč z Čech (Ackermann) z pera městského písaře, rektora a notáře Jana ze Žatce.
L. Fárka tak vytvořil jednu ze svých nápaditých koláží. Podobně jako např. v případě často reprodukované tapiserie s motivy různých žateckých staveb. Na jedné straně sloupu jsou výjevy seřazeny na pozadí gotického okna, autor uplatnil také výřezy z dobových nákresů s půdorysy, či nákres ohybu řeky Ohře. Po všech stranách sloupu najdeme rozeseté chmelové hlávky. Malé „mince“ s čísly a symboly jsou chmelové známky, jejichž velký soubor si můžete prohlédnout v Kabinetu chmelových známek v Regionálním muzeu K. A. Polánka.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
