1611, dřevoryt, 124 x 33 cm
Nejstarší úplné vyobrazení západního panoramatu města Žatce pochází od slezského kreslíře Jana Willenberga (1571-1613). Kreslíř zachytil při své cestě po Čechách počátkem 17. století podobu celkem čtrnácti krajských měst, ale i některých hradů, zámků a klášterů. Žatec vyobrazil Willenberg celkem třikrát. První kresba (neúplná) pochází z roku 1602 a její originál je uchováván v Památníku národního písemnictví na Strahově. Podruhé použil kreslíř motiv Žatce k ilustraci kalendáře vydaného roku 1604 v Plzni (stříhání ovcí před Žatcem – ilustrace k měsíci červnu). Ve sbírkách žateckého muzea byl „znovuobjeven" originální a kompletní Willenbergův dřevoryt z roku 1611 vytvořený patrně na objednávku městské rady. V textu umístěném ve spodní části jsou latinsky a česky vypsány dějiny města na základě Hájkovy kroniky. Dřevoryt je nejúplnější ze tří dochovaných žateckých vedut tohoto významného tvůrce. Díky šířce záběru, podrobnému znázornění a pravdivosti podání v celku i detailu si můžeme učinit mimořádně plastickou představu o podobě jednoho z předních měst českého království na prahu 17. století.
Jan Willenberg si zvolil polohu západně od města, z níž lze pozorovat nejdelší a zároveň nejvýstižnější panorama Žatce. Kreslíř v té době navštívil řadu českých měst, jen málokde se mu však otevřel tak působivý a umělecky vděčný pohled. Střechy městských domů, kostelů a věží se ve své nekonečné členitosti ostře rýsovaly proti nebi, neboť město je vyzdviženo na temeni protáhlého ostrohu. Zelené úbočí tohoto návrší, domky v předměstí i táhlý oblouk řeky Ohře protékající úrodnou krajinou tvoří malebné popředí, jež je protějškem skvělého pozadí s kopci Českého středohoří. Vedutista věnoval pozornost všem důležitým budovám města, také ale zajímavým technickým stavbám, typickým zemědělským kulturám a dalším prvkům okolního přírodního prostředí. Vše označil číslicemi a popsal v legendě. I když tato legenda obsahuje několik chyb a opomenutí, dobře ukazuje všestranný a živý zájem renesančního umělce o předmět jeho tvorby. Věrné zobrazení města v době jeho největšího rozkvětu nedlouho před vypuknutím zničující třicetileté války poskytuje pozornému zájemci velké množství nejrůznějších informací jak o podobě městských hradeb, kostelů, bran a mnoha domů ve městě a na předměstích, tak o zajímavých stavebních konstrukcích a technikách, líčí tvář krajiny s cestami, řekou a s životem na ní a na jejích březích.
