Památníky věnované letcům v Žatci

Na Žatecku jsou dodnes živé vzpomínky na někdejší vojenské letiště, zvané Korea, které fungovalo v místech dnešní průmyslové zóny Triangl. Zrušeno bylo k 31. prosince 1993. Zpráva o jeho konci byla všem vojenským útvarům ohlášena již 15. září 1993. 

Dnes ho připomíná také jeden z novějších žateckých památníků, o jehož vznik se zasloužili členové místní 24. odbočky Svazu letců ČR. Pro kruhovou základnu, na které byla umístěna pamětní deska, byla použita část startovací dráhy právě demolovaného letiště.

Pomník na Macerce v Čeradické ulici byl odhalen 26. září 2009 u příležitosti 58. výročí založení 11. stíhacího pluku. Projev měl Václav Vašek, předseda žatecké pobočky Svazu letců.

Deska nese nápis:
PODĚKOVÁNÍ VŠEM PŘÍSLUŠNÍKŮM ČESKOSLOVENSKÉHO VOJENSKÉHO
LETECTVA, KTEŘÍ SLOUŽILI NA VOJENSKÉM LETIŠTI
ZVANÉM "KOREA", 7 KM SV. ŽATCE, V OBDOBÍ LET
1951–1993. TENTO BETONOVÝ OBELISK JE SYMBOLICKÝ
ZBYTEK VZLETOVÉ A PŘISTÁVACÍ DRÁHY 090-270.
ČLENOVÉ 24. ODBOČKY SVAZU LETCŮ ČR

Malé fotoalbum z budování pomníku najdete zde.
Některé z fotografií získalo letos díky panu Hudečkovi i naše Regionální muzeum.

Při budování vznikl rovněž nápad připomenout v Žatci památku letců z Ústeckého kraje bojujících ve druhé světové válce, který byl odhalen v září roku 2012 v Podměstí.

Dodejme, že na bývalém letišti, konkrétně v odpočinkové zóně u rybníčku, by měl brzy vzniknout i další pomník připomínající slavný letecký most Žatec – Haifa Izrael (1948). O plánech na jeho vznik i historii letiště si více můžete přečíst v článku P. Kinšta v Žateckém deníku.

Památník věnovaný letcům pocházejícím z Ústeckého kraje, kteří nasazovali své životy za druhé světové války 1939–1945, patří dnes k nejznámějším a nejoblíbenějším pomníkům města. Najdeme na něm 54 jmen letců, kteří bojovali na západní i východní frontě. (Často je uváděno číslo 52, ale jak si sami můžete spočítat dle fotografií, je jich 54). Několik jich válku přežilo a zažilo pronásledování novým režimem.

Památník vznikl v místech, kde byl dříve umístěn tank připomínající osvobození Žatce Rudou armádou (květen 1945). 

Město Žatec podpořilo vznik nového památníku, u kterého se každoročně v září konají vzpomínkové akce. K iniciátorům jeho vzniku patřil starosta obce Toužetín Josef Novotný, předseda spolku Letci Žatec Václav Vašek a Milan Špineta. Nápad postavit památník vznikl při budování toho na bývalém letišti Korea (Macerka). Po žateckém vzoru začaly pak být zakládány obdobné objekty i jinde v republice.

Návrh vypracoval architekt Jan Hančl z Prahy. Zvolil podobu památníku s kamennou základnou s deskami, kterou zdobí kamenná vrtule. Nechybí státní znak ani letecké symboly. Podoba památníku byla představena v Žateckém deníku v dubnu 2012. Petr Kinšt tehdy uvádí v článku V Žatci vyroste nový památník letcům, kteří padli ve válce, že nový památník bude přes pět metrů dlouhý, přes metr široký a tři metry vysoký. Osázeny na něm budou státní znak někdejšího Československa a letecké znaky britské RAF, sovětského a československého letectva.

Pomník byl odhalen 15. září 2012 za přítomnosti hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové a tehdejšího ministra obrany Alexandra Vondry. Před odhalením byl symbolicky skryt pod vojenským padákem.

Starostka města Zdeňka Hamousová zdůraznila v projevu, že „Památník byl na území našeho města vytvořen jako nový symbol vzpomínky a je zároveň poděkováním všem bývalým krajanům, jejichž statečnost přispěla k porážce nacismu."

Historické reminiscence zazněly i v projevu ministra A.Vondry, který zmínil, že pomník byl odhalen v roce stého výročí narození dvou velkých Františků našeho válečného nebe – generálmajora Františka Chábery (1912 – 1999) a generálporučíka Františka Fajtla (1912 – 2006), rodáka z Donína na Lounsku. Dodejme, že František Chábera žil na sklonku svého života v Litoměřicích, kde po něm pojmenovali roku 2009 nový silniční most.

Vondra zmínil také původní pomník v podobě tanku na podstavci ve smyslu: „Je to úplně něco jiného než ten tank, který zde stával. Tohle je skutečně o lidech, kteří se zasloužili o naši svobodu a pocházeli z této země." Součástí pietní akce bylo roku 2012 také představení knižní publikace s názvem Bojovali za svobodu v renesanční Sladovně. 

Roku 2018 přibyl k pomníku i malý pamětní kámen s deskou a lípa republiky, vysazená v rámci celorepublikového stejnojmenného projektu. Vzpomínkové akce se zúčastnili mj. i všichni tři iniciátoři stavby. Přijel i architekt J. Hančl. Byly rozdány pamětní medaile, z nichž jednu obdržela i starostka Z. Hamousová za dlouholetou spolupráci se spolkem Letci Žatec. Na pamětní desce u lípy je uveden tento text: „Tato lípa jako symbol české státnosti byla zasazena dne 13. 9. 2018 z iniciativy spolku Letci Žatec a města Žatec, při příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa a československého letectví, aby se stala připomínkou jeho bohaté historie v období 1918–2018."

15. září 2022 proběhla jubilejní pietní akce u příležitosti desátého výročí vzniku památníku. Hovořila opět starostka Zdeňka Hamousová, která ve svém projevu uvedla: „Na tomto místě máme příležitost vzdát čest a úctu těm symbolům, které uznáváme, tedy svobodě a demokracii. Jak řekl generál František Fajtl, bojovat za svobodu a demokracii se vyplatí. Děkujeme, že jste přišli uctít a vzpomenout památku těch, kteří už nejsou s námi, ale umožnili nám existenci ve svobodné zemi." Aktuální podtext měl projev Václava Vaška ze spolku Letci Žatec, který emotivně apeloval za nutnost bojovat za skutečnou demokracii a svobodu i v současnosti. Projevy přednesli rovněž velitel žatecké 4. brigády rychlého nasazení Jan Štěpánek a Danuše Manová z Československé obce legionářské. Václav Vašek obdržel z rukou starostky Z. Hamousové diplom za připomínání a oživování vojenské historie regionu.

Fotografie k roku k historii pomníků (2009, 2012, 2016) zveřejněny se souhlasem spolku Letci-Žatec.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.