3 100 – 2 800 př. n. l.
Na našem území se badenské obyvatelstvo pravděpodobně významně podílelo na vzniku následující kultury mladšího eneolitu – kultury řivnáčské (název podle výšinného sídliště na vrchu Řivnáč ve středních Čechách). Dosud je osídlení této kultury známo jen v omezeném prostoru východních, středních a severozápadních Čech. Příznačným jevem té doby je osídlování a opevňování výšinných poloh, i když známa jsou i rovinná sídliště v zemědělsky příhodných oblastech u vodních toků. Podobně jako badenská, i řivnáčská kultura patří k těm úsekům pravěkých dějin Žatecka, o nichž toho zatím mnoho nevíme. Na rozdíl od středních Čech máme v Podkrušnohoří jen několik nálezů z míst, která lze označit jako výšinná (Dolánky - Rubín, Strkovice, Tušimice, Žatec). Drobné zlomky a soubory keramiky, většinou charakteristického džbánku s převýšeným rohatým uchem (tzv. ansa lunata) pocházejí např. ze Žatce, Rybňan či Trnovan. Sídlištní objekty jsou doloženy z Dobříčan, Bezděkova a Velemyšlevsi. Jisté je, že poprvé v době trvání této kultury se ve středním Poohří objevuje zcela nový typ obydlí: tzv. polozemnice s podlahou zahloubenou pod okolní terén. Od dlouhých povrchových staveb z dřevěných kůlů se tyto domy liší i podstatně menšími rozměry asi kolem 4 x 4 metrů. Příkladem takového typického obydlí je polozemnice objevená v Soběsukách. Téměř čtvercový půdorys domu měl rozměry 3,5 x 3,5 metru, stopy po nosné konstrukci střechy v rozích a uprostřed a na podlaze umístěné ohniště. Z původního inventáře se nalezly zlomky keramiky, zvířecí kosti, větší množství kostěných nástrojů a kamenná sekerka. Na celém území této kultury jsou pohřby doloženy jen v několika případech, a to jak žehem, tak kostrové. Z území severozápadních Čech však není doposud znám jediný prokazatelný hrob této kultury.
Významné lokality: Bezděkov, Dobříčany, Soběsuky, Libočany, Veletice, Žatec
