Za starosty Hlawatschka došlo k poničení místní synagogy v rámci tzv. Křišťálové noci (10. listopadu 1938) a útokům na část místních Židů, která dosud zůstala ve městě. Hlawatschek byl starostou v době vzniku protektorátu (15. 3. 1939). Místní však zůstali občany Říše, protože Žatec patřil k Sudetům.
Informací o tomto starostovi je velmi málo. I kronikářské záznamy jsou velmi strohé, zpravidla píší jen, že u té či oné akce byl starosta. Dochovalo se však několik jeho fotografií z válečné doby, které sloužily jako příloha kroniky. Netěšil se ani zvláštní pozornosti dobového tisku. Ten dával přednost jiným nacistickým prominentům. Objevuje se maximálně zmínka, že přítomen byl také starosta.
Město Žatec však uvítalo za dobu jeho krátkého úřadování řadu nacistických prominentů. Někteří přijížděli v doprovodu Konráda Henleina, který si město oblíbil. Režim byl nový, nadšení pro něj velké. Válka ještě nevypukla a v Žatci se střídaly přehlídky a propagandistická shromáždění jedno za druhým.
Nejvýznamnější návštěvou byla návštěva vůdcova zástupce Rudolfa Hesse 6. listopadu 1938, který se v Žatci krátce zastavil při své cestě přes Sudety. Směřoval do Liberce. V Žatci ho vítalo obrovské nadšení místních, školní mládež a také tři sta členů SA a SS, kteří stáli špalírem. Fotografie z jeho vítání jsou často mylně přiřazovány k souboru fotografií z příjezdu německé armády při připojení k Sudetům (9. října). Z tisku se však dá určit, že jde o návštěvu R. Hesse. Hess místní pozdravil z balkonu žatecké radnice. Nepřednesl však žádný projev, protože spěchal. Stačil se však zapsat do pamětní knihy na radnici. Noviny zmiňují, že mu byl představen také starosta (Městská kronika, 4. díl, s. 30–31; Saazer Anzeiger 6. listopadu 1938, 8. listopadu 1938).
Podobně jako u Hesse byla i návštěva dalších prominentů nového režimu vždy velmi krátká, často jen projížděli. Z dalších návštěv stojí za zmínku průjezd Baldura von Schiracha (pověřenec pro německou mládež, souzený později v norimberském procesu), na kterého starosta Hlawatschek čekal před radnicí (16. listopadu 1938). V březnu 1939 přijel prezident italské průmyslové a dělnické komory a člen velké fašistické rady Tullio Cianetti, který byl rovněž přijat na radnici a promluvil z balkonu radnice. V dubnu 1939 navštívil Žatec nacistický ideolog Alfred von Rosenberg. (Ten se roku 1942 se stal ministrem pro východní okupovaná území, byl souzen v norimberském procesu a popraven jako nacistický zločinec). Rosenberga doprovázel opět Konrád Henlein. Rosenberg byl nejen přijat na radnici, ale navštívil i městské muzeum, kde se zajímal o prehistorické sbírky. Tehdy bylo muzeum ještě na Floriánském náměstí (dnes 5. května). Rosenberg se zde zapsal i do staré pamětní knihy ze 14. století, která pamatovala ještě středověkého písaře a notáře Jana ze Žatce. Dnes je kniha v archivu v Lounech, tehdy byla uložena v Žatci. Návštěva byla podrobně fotograficky zdokumentována.
10. března 1939 byl na městské radě přednesen návrh, aby byl Konrád Henlein jmenován čestným občanem města, což bylo s nadšením přijato. Za zmínku stojí i další návrh A. Kaisera na přejmenování Žatce na Hopfenstadt Saaz (Město chmele Žatec). Došlo rovněž ke změně v postavení starosty, který se stal placeným zaměstnancem města na plný úvazek, jak bylo zvykem v Říši. Toho si ovšem již Hlawatschek příliš neužil, protože byl o dva měsíce později nahrazen. Počet radních byl stanoven na osmnáct (Městská kronika, 4. díl, s. 43).
Poslední velké nacistické oslavy, které zažil Hlawatschek jako starosta, byly oslavy Hitlerových narozenin v dubnu 1939, kdy se průčelí radnice ztrácelo pod vlajkovou výzdobou, a oslava 1. máje. Z investičních akcí stojí za zmínku obnovení stavby mostu přes Ohři u nádraží, které bylo zastaveno z politických důvodů v září 1938. V květnu převzal úřad Rudolf Dietl. Do července 1939 zasedal Hlawatschek v městské radě. Zprávy o jeho dalších osudech zatím nejsou k dispozici.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.