3 800 – 3 400 př. n. l.
Výrazněji než předchozí obyvatelé se do pravěkých dějin Žatecka zapsal lid kultury nálevkovitých pohárů. Nálezy této kultury, zejména pak typický keramický tvar poháru s „trychtýřovitým" hrdlem, známe již z většího počtu lokalit. Výrazněji se projevuje jejich vztah k toku Ohře, kde jsou roztroušeny podél břehu od Hradce u Kadaně po Dobroměřice a Počedělice. Z Března u Loun máme i vzácný doklad obytných staveb, dva dlouhé domy s kůlovou konstrukcí. Narozdíl od domů neolitických mají konstrukci složenou pouze ze tří řad sloupů: střední nesla hřeben střechy, která se opírala o dvě vnější, hustější řady kůlů, tvořící stěny. Další objekty, např. sídlištní jámy s doklady výroby štípaných kamenných nástrojů, jsou známy z výzkumu žateckého muzea v Soběsukách. Početnějším druhem nálezů z této doby jsou však hroby. Nejčastěji jde o pohřby kostrové, uložené ve skrčené poloze s hlavou nasměrovanou k západu. Vše nasvědčuje tomu, že byly původně překryty hlinitými náspy – mohylami. Kromě Vikletic máme doloženy takové hroby i na několika místech v Žatci. Dva z nich se např. podařilo zachránit při stavbě panelového sídliště Jih III. V prvním ležela skrčená kostra pohřbeného na pravém boku hlavou k západu. Za lebkou byl umístěn tzv. baalberský džbán. Ten spolehlivě datoval hrob do staršího období kultury nálevkovitých pohárů. Druhý hrob měl neobvyklou konstrukci s kůlovými jamkami v rozích. Obsahoval pohřeb nedospělého jedince s keramikou za lebkou a před koleny, patřící téže kultuře. Poblíž obou hrobů byl odkryt obdélníkový areál o rozměrech asi 17 x 10 metrů, vymezený základovým žlabem pro obvodovou dřevěnou palisádu. Obdélníkový objekt velmi podobný žateckému objevil archeolog Zdeněk Smrž při leteckém snímkování předpolí postoloprtské pískovny v poloze "Seník". V roce 1997 jej prozkoumal mostecký Ústav archeologické památkové péče. Obvodový žlab vymezoval plochu o rozměrech 26 x 14 metrů. Uprostřed byla nevýrazná mělká jáma, patrně hrob a v něm se nalezl baalberský džbánek obdobný tomu, který byl vyzvednut z hrobu v Žatci. V případě obou obdélníkových objektů šlo s největší pravděpodobností o poslední zbytky pohřebních mohyl, jejichž násep byl vymezen palisádou umístěnou do obvodových žlabů. Stavby tak nejen svým půdorysem připomínaly jakési „domy mrtvých".
Obživa lidu kultury nálevkovitých pohárů byla založena na rostlinné výrobě a chovu dobytka, zejména hovězího, a zpracování zemědělských produktů. S jinou něž zemědělskou aktivitou asi souvisí nečetné doklady osídlení výšinných či strategických poloh – např. Rubína u Podbořan či Hradce u Kadaně. V roce 1999 byly nalezeny i na žatecké ostrožně na Žižkově náměstí zlomky keramiky kultury nálevkovitých pohárů.
Kromě výše zmíněných pietně uložených hrobů se v kultuře nálevkovitých pohárů vyskytnou i případy násilně usmrcených jedinců pohozených v sídlištních jámách, někdy i ve větším počtu (např. Malé Březno). Vysvětlit jednoznačně např. stopy tříštivých úderů na lebce, které byly příčinou smrti těchto lidí, však není spolehlivě možné. Kromě případného „výkonu trestu" ubitím připadají v úvahu i konfliktní situace ve společnosti na nejrůznější úrovni.
Zatímco ve starším období nálevkovitých pohárů podléhaly naše země zejména vlivům od západu a severozápadu, v mladším tzv. salzműndském stupni shledáváme změnu kulturní orientace na oblasti jihovýchodně od našich hranic. Ojedinělým nálezem z té doby je hrob ze Siřemi na Podbořansku. V okrouhlé jámě s žárem vypálenými stěnami se našlo množství nádob s výzdobou vytvořenou otiskem kolků a kromě toho i dětská lebka a spálené lidské kosti.
Významné lokality: Tvršice, Rybňany, Zálužice, Dobříčany, Holedeč, Vikletice, Soběsuky, Žatec
