Děkan Theophil Singer patřil ve své době k nejváženějším osobnostem města. To mu projevilo úctu i tím, že ho nechalo pohřbít uprostřed haly v kostele sv. Jakuba. V předsálí kostela sv. Jakuba byla na zdi dlouho umístěna litinová pamětní deska s jeho životopisnými údaji. Dnes je uložena v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci.
Singer příslušel k premonstrátskému klášteru ve Strahově. Do Žatce přišel roku 1786. Vyučoval na starém žateckém gymnáziu, kde se stal výkonným zástupcem ředitele. V letech 1804 –1831 byl žateckým děkanem.
Městský historik Adolf Seifert zdůraznil ve své knize o Žatci v 19. století (s. 28, s. 153, s. 173), že Singer byl uznáván pro svou vzdělanost a přehled. Proto ho měly v oblibě zejména vyšší vrstvy - majitelé okolních panství i důstojníci ze žatecké posádky. Po městě a okolí se s oblibou pohyboval na svém jezdeckém koni, aby stihl své četné povinnosti. Lišil se tak od svého předchůdce děkana P. Liboria Schirla, který zemřel 26. dubna 1804 věku 54 let (pohřben u sv. Mikuláše, ostatky byly později přeneseny na nový hřbitov). Schirl byl rodilý Žatečan a dle Seiferta ho uznávali především u nižších vrstev. Ve službě byl 23 let.
Singer byl děkanem v náročném období napoleonských válek, kdy krajem procházela vojska spojeneckých armád, která bylo třeba živit, ubytovat a léčit. A poskytovat jim i duchovní útěchu. Zažil i poněkud klidnější období 20. let, kdy se opět budovalo a slavilo.
Z titulu svého úřadu se Singer účastnil také nejrůznějších akcí, které město pořádalo. Bohoslužba byla často samozřejmou součástí oslav. Děkan mohl mít ale i speciální roli. Byl např. při pokládání základního kamene žateckého řetězového mostu roku 1826, požehnal mostu i při jeho otevření roku 1827.
Proslulé panovnické návštěvy v Žatci byly sice až za jeho nástupce Oswalda, přesto panovník o Singerovi věděl. Rakouský císař František I. ocenil jeho zásluhy 21. 4. 1827 udělením zlaté civilní medaile.
Singer zemřel roku 1831 v Žatci. Poslední rok ho zastupoval jeho pozdější nástupce Norbert Josef Oswald. Singerovy ostatky byly uloženy 15. 12. 1831 v kostele sv. Jakuba. Rozloučit se s ním přišly davy zarmoucených lidí. Na stěnu kostela byla umístěna zmíněná pamětní deska. U příležitosti instalace jeho nástupce roku 1832 vznikla i příležitostná báseň, vyjadřující smutek z jeho odchodu a naděje vkládané do nového děkana.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
