Kostel Korunování Panny Marie je součástí klášterního komplexu, založeného řádem kapucínů ve druhé polovině 17. století. Komplex je tvořen čtvercovou budovou konventu (dnes v neutěšeném stavu), klášterní zahradou (zrenovovanou v roce 2011) a raně barokním kostelem Korunování Panny Marie (opraveným v polovině 90. let 20. století). Klášterní kostel byl stavěn společně s konventem v letech 1676 - 1684 podle projektů řádových stavitelů. Vysvěcen byl již v roce 1683 a o rok později proběhlo stavební dokončení. Dispozice kostela odpovídá běžnému kapucínskému schématu. Jde o obdélnou loď s pravoúhlým děleným presbytářem a s kaplí po severní straně lodi. Hlavní průčelí je hladké, bezvěžové, ukončené trojúhelným štítem. Nad vstupním portálem se výrazněji uplatňuje štukový reliéf, zpodobňující stigmatizaci sv. Františka z Assisi.
Kostel si zachoval dobovou výzdobu. Významný je zejména hlavní oltář z roku 1683 se středovým obrazem Korunování Panny Marie a sochami sv. Václava a sv. Ludmily po stranách. Postranní oltáře zasvěcené sv. Františku z Assisi a sv. Antonínu Paduánskému s obrazy světců jsou z doby kolem roku 1700. Oltář Sv. rodiny je rokokový, z poloviny 18. století. Na oltáři v boční kapli sv. Josefa je obraz světce z počátku 18. století a v nástavci obraz Boha Otce z let 1705 až 1710 od J. J. Heinsche, barokního malíře zejména oltářních obrazů. Další barokní obrazy Madony, Narození Páně a Zmrtvýchvstání umístěné v prostoru za presbytářem pocházejí z období kolem roku 1700. Před kostelem jsou umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. Původně zde stálo i sousoší sv. Rodiny. V polovině 90. let 20. století byla opravena fasáda klášterního kostela a položena nová střešní krytina.
Dnes spravuje klášterní kostel Korunování Panny Marie Římskokatolická farnost v Žatci, pravidelně se zde konají bohoslužby.
