Mladší paleolit

Význam a „technické vymoženosti"  mladšího paleolitu:

Základem obživy početně nevelkých skupin (čítajících snad dvě či tři desítky lidí žijících pospolu) bylo neproduktivní hospodářství založené na lovu a sběru přírodních produktů. Od středního paleolitu uměli lidé nejen udržovat oheň, ale aktivně jej také rozněcovat. V závěru paleolitu se objevují první vrhače oštěpů a velký význam lze přičíst použití luku. Zejména při získávání kvalitní kamenné suroviny asi docházelo ke směně určitých komodit s jinými skupinami lidí. Předpokládá se už i určitá specializace např. v oblasti výroby štípaných nástrojů, magie či výtvarného umění. Ve srovnání s jednoduchým a jen velmi pomalu se měnícím materiálním projevem tehdejších lidí lze usuzovat na bohatý duchovní život, projevující se zejména v umění. Různé kostěné závěsky, zdobené oblázky či amulety dokládají existenci fetišismu, víry v nadpřirozenou moc těchto předmětů. Na sklonku paleolitu se objevují první výrobky z pálené hlíny (figurky zvířat i lidí). Existují náznaky medicínských („chirurgických") zákroků i snahy o zachycení času či počtu (tzv. počítací hůlky se zářezy). Objevují se první „hudební nástroje", sloužící zřejmě mimo jiné i jako dorozumívací signalizační prostředky při lovu (znělé duté kosti, blány, píšťaly a příčné flétničky). Unikátním nálezem z Dolních Věstonic je i zbytek kostěné Panovy flétny.