4 200 – 4 000 př. n. l.
Nálezů jordanovské kultury (název podle lokality Jordanów v Polsku) z období časného eneolitu je z naší oblasti známo jen velmi málo. Mezi ostatními doklady z asi padesáti lokalit v celých Čechách lze ovšem jmenovat hned několik nálezů přímo z katastru Žatce. V bývalé cihelně v poloze Bílý vrch nedaleko továrny Telatko byla jordanovská keramika nalezena již před druhou světovou válkou. Další nálezy se uvádějí z okolí Dreherova pivovaru. V zahrádkářské kolonii na návrší Černovka byl nalezen celý džbáneček, který představuje nejcharakterističtější keramický tvar této kultury. Jeho výzdobu tvoří typické ryté střídavě šrafované a do sebe vložené trojúhelníky. Další celý džbánek se našel na břehu Nechranické přehrady mezi Vikleticemi a Vadkovicemi. Ve výzdobě nádoby jsou patrné stopy tzv. inkrustace, tedy vyplnění rýh bílou hmotou, která vytvářela v tmavém povrchu nádoby kontrastní optický efekt. Podobně jako většina dosud známých nálezů této kultury z území Čech, Moravy a Slezska pocházejí tyto nádoby pravděpodobně z porušených hrobů. V pohřbívání převažují hroby kostrové v pokrčené poloze zpravidla na pravém boku. Žárové hroby jsou méně časté. O osídlení výšinných poloh v té době svědčí např. jordanovské střepy z vrchu Rubína na Podbořansku. O sídlištních objektech zatím nemáme žádné spolehlivé informace. Vzácně se v této kultuře vyskytují kovové (měděné) spirálky a závěsky.
Významné lokality: Žatec, Nechranice, Vikletice
