V letech 1676 až 1684 byl u bývalé Červené brány na jižním předměstí Žatce vystavěn kapucínský klášter s kostelem. Klášterní komplex je tvořen čtvercovou budovou konventu, kostelem Korunování Panny Marie a klášterní zahradou. Zásluhu na vzniku kapucínského konventu s kostelem mají žatečtí měšťané, kteří požádali řád kapucínů o zřízení kláštera již na počátku 70. let 17. století. Stejně jako u jiných klášterů tohoto řádu se o financování stavby a chod kláštera postarali aristokratičtí dobrodinci, zde zejména Ludmila Eva Františka hraběnka Kolovratová a Marie Sidonie Varensbachová. Stavba celého areálu kláštera je jednoduchá, přísně podřízená vzorovým řádovým stavbám. Strohá čtvercová budova konventu s arkádami a s uzavřeným vnitřním dvorem byla vsazena do rozsáhlé zahrady, kde se mniši věnovali meditacím a která měla samozřejmě i funkci hospodářskou.
Kapucíni byli především dobří kazatelé, obětavě však sloužili městu i v dobách morových epidemií, proto byl klášter ze strany měšťanů podporován a podařilo se jej uchovat i v době rozsáhlého rušení klášterů za Josefa II. Od dvacátých let 19. století byly zahájeny zásadní úpravy klášterního areálu, které s přestávkami trvaly až do počátku 20. století. V osmdesátých letech 19. století také začali kapucíni části budovy i zahrady pronajímat (výčep vína, později i fotoateliér).
Klášter byl zrušen v roce 1950 v rámci akce StB. Objekt pak sloužil jako škola a poté po dlouhá léta jako domov důchodců. Ten zde byl zrušen v osmdesátých letech 20. století a od té doby nebyla budova kláštera využívána. Klášter se zahradou je v současné době majetkem města.
Klášterní zahrada prošla v rámci projektu „Chrám chmele a piva", podpořeného finančními prostředky z evropských fondů v regionu Severozápad, rozsáhlou rekonstrukcí a nyní slouží jako odpočinková zóna se zelení a hřištěm.
V září 2024 byl v rámci dnů Evropského kulturního dědictví představen veřejnosti zrekonstruovaný objekt kláštera. Náročná rekonstrukce byla možná také s podporou fondů EU. Projekt vypracovala žatecká firma Huml&Vaníček. Klášter nově slouží jako Spolkové centrum místních a regionálních zájmových sdružení a organizací. Na robotické centrum upoutává nová plastika robota zalévajícího chmel před nově koncipovaným vchodem. Dle návrhu Jiřího Vaníčka ji navrhl Jan Novotný a vyrobil dílenský misr UMPRUM Miloš Vopálenský.
