Po prezidentu Benešovi bylo v Žatci za první republiky pojmenováno hlavní náměstí, které Němci za války přejmenovali na náměstí Adolfa Hitlera. Po osvobození byl E. Beneš 7. února 1947 jmenován čestným občanem Žatce.
Pomníku na prestižním místě se dočkal díky iniciativě Volyňských Čechů, kteří chtěli vyjádřit poděkování za jeho pomoc při jejich poválečném návratu z Volyně do Československa. Mnoho Volyňských Čechů se usadilo právě na Žatecku, odkud byli předtím odsunuti sudetští Němci. Po druhé světové válce se zde konaly i velké oslavy za účasti Volyňských Čechů ze všech regionů.
Ke vzniku Benešovy busty byla vydána i brožurka Vytesán v žule – odlita z kovu. Díky ní víme dnes podrobnosti, které by časem jistě upadly do zapomnění. Stejně jako aktivita konkrétních jedinců. V knize nechybí ani bohatá fotografická dokumentace či kopie některých historických dokumentů. K vypůjčení je např. v muzejní knihovně.
Nápad postavit Benešovi pomník právě v Žatci se zrodil v brněnském regionu roku 2006. Zde žijící Volyňští Češi zorganizovali sbírku, ve které se shromáždilo (do roku 2008) 283 890 Kč. Přímo v Žatci se dle vyjádření v tisku vybralo 80 000 Kč. Město poskytlo pozemek a 10 000 Kč.
Zhotovení busty měla na starosti paní Jaromíra Ničová. Málokdo dnes ví, že busty byly a jsou dvě. Bronzová byla odlita v Blansku. Z bezpečnostních důvodů vznikla i její dokonalá replika z plastu určená pro pomník. Tu zhotovila firma Toolin, s.r.o. Přímo v Žatci fungovala pracovní skupina pro jednání se zástupci města pod vedením Ing. Jaroslava Vodičky. Pracovaly v ní např. také Kamila Ondrová a Marie Martinovská. Návrh podstavce připravila žatecká architektonická kancelář Huml & Vaníček. Projektová dokumentace a osazení plastiky byly provedeny bez nároku na honorář.
Busta prezidenta Beneše, respektive její replika, byla instalována na Kruhovém náměstí před bankou. Konkrétně v místě, kde dříve stával Pomník sbratření (osvobození) od F. Rady, připomínající osvobození města Rudou armádou roku 1945. Na podstavci je deska s nápisem: VOLYŇŠTÍ ČEŠI S VDĚKEM SVÉMU PRESIDENTOVI. Roku 2017 přibyla další malá deska s osobními daty Dr. Edvarda Beneše. Na pomník ji přidal "Český svaz bojovníků za svobodu".
Pomník v původní podobě byl odhalen 29. června 2007 při velké slavnosti v režii Volyňských Čechů. Koordinátorkou oslav byla Mgr. Alla Finkousová. Hovořil Oldřich Rejchrt, tehdejší předseda Sdružení Volyňských Čechů. Nechyběli zástupci města, církví i armády. Zpívala sólistka Národního divadla Lenka Kučerová. Přijel rovněž vnuk generála Svobody Miroslav Klusák. Deník zmiňuje i účast jeho dcery Zoe.V městské kronice bylo roku 2008 zaznamenáno, že Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel (SČVP) darovalo městu v tomto roce dvě busty. Kopie zůstala umístěna na pomníku, originál a celý pomník převzala do péče radnice. Zdržení v darování městu bylo způsobeno administrativní složitostí přípravy darovací smlouvy.
Dodejme ještě, že většina původních německých obyvatel nejen Žatce by pomník této osobnosti v Žatci rozhodně nepřivítala. Pro ně byl a je E. Beneš zosobněním jejich traumatu z odsunu i hlavním viníkem podle nich nerovnoprávného postavení německé menšiny v Československu za první republiky. Zatímco pro Čechy byl Beneš prezident osvoboditel, sudetští Němci používali zcela jiné přívlastky. Asi nejostřejší byl název jedné z jejich knih: „Beneš likvidátor". Hodnotit Benešovu úlohu v dějinách však není úkolem tohoto článku. Připomeňme ale, že i v době odhalení Benešovy busty se vedla na toto téma diskuze. Např. na stránkách místních novin Hlas (4. 7. 2007). U zprávy o odhalení pomníku nechyběl ohlas s titulkem „Osobnost E. Beneše zůstane rozporuplná", který byl reakcí na rozdílné chápání Beneše v očích Čechů, Volyňských Čechů a sudetských Němců.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
