Zvaná také kanelovaná (3 400 - 3 100 př. n. l.)
O následující kultuře badenské (název podle jeskyně v Badenu nedaleko Vídně, pojmenování „kanelovaná" je odvozeno od charakteristické výzdoby nádob) toho díky mizivému množství dosud objevených památek v severozápadních Čechách víme jen velmi málo. Nevyřešenou zůstává otázka, zda nízký počet nalezišť odráží nevelkou hustotu osídlení, nebo je dán okolností, že se hmotné pozůstatky sídlišť a pohřebišť z nějakých důvodů nezachovaly. V muzeích jsou uloženy spíše jednotlivé nádoby (např. džbánek z vrchu Rubína) či nevelké soubory keramiky (vrstvy se střepy v okolí Komořanského jezera, Tušimice). Teprve v roce 1997 přinesl výzkum v pískovně u Chudeřína významné doklady objektů a dokonce obytných staveb, prvních známých obydlí této kultury nejen na Žatecku, ale i v celých Čechách. Dva domy dlouhé 30 a 25 metrů s náznakem jakési předsíně na východní straně a vnitřního členění příčkami potvrzují pokračování tradice dlouhých staveb z dřevěných kůlů. Zadní strana domů, nasměrovaná k západu vůči převažujícím větrům, neměla rovnou, ale zaoblenou stěnu. Nepřímé doklady (hliněný model z Maďarska) svědčí o tom, že lid badenské kultury znal a používal jako první ve střední Evropě čtyřkolový vůz.
Významné lokality: Chudeřín
