Jedním z nerealizovaných pomníků v Žatci byl i pomník věnovaný ruskému revolucionáři V. I. Leninovi, který mělo město získat darem z Kyjeva. Příběh tohoto pomníku je příběhem z doby normalizace, konkrétně let 1974 – 1975. Je zároveň dokladem toho, že tehdy nebylo samozřejmostí jezdit bez problémů ani do vychvalovaného Sovětského svazu, respektive na Ukrajinu, která byla tehdy jeho součástí. I tzv. družba byla přísně sledována a organizována. Cesty členů žateckého Svazarmu na Krym byly vyšším stranickým orgánům trnem v oku, neb byly mimo schválený systém.
Právě při jedné z cest na Ukrajinu vnikla myšlenka opatřit pro Žatec Lenina v nadživotní velikosti. Snad i proto, aby soudruzi konečně cesty povolili i oficiálně. Přátelství s Kyjevem se začalo rozvíjet hned po osvobození roku 1945. Do Žatce na oslavy osvobození přijížděli váleční veteráni, mezi nimi plukovník Arzenij Nazarovič Baturinskij, předseda branné organizace, obdoby našeho Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou), v Kyjevě. V městské kronice z roku 1974 (s. 102) se dočteme, že v prosinci čestný občan města Žatce Baturinskij nabídl městu sochu Lenina. Zároveň se jednalo i o tanku pro pomník v Podměstí (1975), který byl dodán rovněž jako dar prostřednictvím vojenského velitele útvaru 6363.
V dobové korespondenci, dochované v Regionálním muzeu K. A. Polánka, najdeme další podrobnosti. 6. ledna 1975 žádali členové žateckého svazu o oficiální schválení družebních styků s brannou organizací DOSAAF na Jaltě. Kromě Baturinského se zde píše i o místopředsedovi ÚV DOSAAF Ukrajiny Cholodňákovi (jinde uváděn také jako Holodňák Golodnjak), který měl být dalším iniciátorem vzniku pomníku.
Hlášení o dosavadním průběhu kontaktů je opravdu podrobné. Dozvíme se např., že družbu s Jaltou navázal funkcionář Svazarmu a učitel v autoškole Vladimír Šebek roku 1966. Z Jalty pak v květnu 1967 dorazila do Žatce dvojice motocyklistů. Přijela symbolicky na motocyklu Jawa a ujela celkem 7000 km. Následovaly další návštěvy. V dopise je zdůrazněno, že přátelské styky nebyly přerušeny ani po okupaci roku 1968. Pro nás je zajímavá cesta v srpnu 1974, kdy na Ukrajinu opět vyrazila skupinka pod vedením V. Šebka. Navštívili Kyjev a podívali se na Krym. Setkali se i se zmíněným Cholodňákem, který slíbil Baturinskému pomoc s přípravou projektu Lenin.
Kyjevští slíbili vyrobit velkou bustu vysokou 90 cm. Celý pomník měl i s podstavcem měřit 2,5 metru a vážit 400 kg. Vznikal podle projektu umělce jménem Kuncevič. Busta měla dorazit do Žatce v březnu 1975, dodání se řešilo korespondenčně. Nakonec však zůstalo jen u položení základního kamene při oslavách osvobození 9. května 1975 v parku V. I. Lenina na rohu ulice Volyňských Čechů a Komenského aleje, tedy kousek od současného Lidlu.
Dle pamětníků se v Žatci i v době normalizace projevila nechuť dát si do parku (nebo i jinam) zrovna Lenina. Aktivnější část navrhovala původně i jiná umístění, např. před společenský dům Moskva. Náměstí před ním mělo být pojmenováno po Leninovi. Tento plán schválil i MěstNV KSČ v Žatci 19. 12. 1974. V prosinci 1974 byla odeslána žádost Okresnímu výboru KSČ v Lounech. Žatečtí žádali o schválení plánu s Leninem, zároveň se žádalo i povolení instalovat v Podměstí tank. Pro oba nové pomníky měly být postaveny podstavce. Do oslav osvobození busta nakonec nedorazila. Zda byla vůbec vyrobena, nevíme.
9. května 1975 vyšel průvod od Letního kina z Vrchlického ulice. Soubor Mládí zahrál hymny a základní kámen byl položen na definitivně vybraném místě v parku V. I. Lenina. Okolí bylo dle kronikáře (Městská kronika, s. 191) vzorně upraveno, včetně cest a trávníků. Byl pořízen broušený základní kámen s deskou. Hlavním řečníkem byl soudruh Elznic, člen městského výboru KSČ. Následovalo uložení tuby s listinou a zdravicí do základního kamene, které provedli František Melč (předseda Městského výboru Žatec) a předseda žateckých komunistů František Prskavec. Poklepem na základní kámen byli pověřeni zástupci okresu. Průvod se pak vydal směrem k Nákladní ulici odhalovat památník s tankem
Odhalení se zúčastnili čestní hosté z Ukrajiny. Baturinskij pobýval v Žatci už od začátku měsíce. Účastnil se společenských akcí a besedoval po školách. Pak už nebylo o Leninovi slyšet. I základna pomníku po krátké době z místa zmizela.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
