Vodárenská věž byla dlouho považována za jediný pozůstatek bájného žateckého hradu. Dnes však nelze tuto domněnku vyvrátit ani potvrdit, neboť ve 30. letech 20. století došlo k zásadní přestavbě vodárenské věže na archiv právovárečného měšťanstva. Nelze tedy uměleckohistorickým rozborem zdiva vyřknout jednoznačný verdikt.
Opevněné sídlo na žatecké ostrožně obtékané řekou Ohří lze prokazatelně datovat do 1. pol. 10. století. Podle nejnovějších archeologických výzkumů by výstavba žateckého hradištního opevnění spadala do vlády knížete Boleslava I. (vládl 935 – 967/972), či snad jeho předchůdce Václava (vládl 923/924 – 935). Opanování středního Poohří a výstavba opevněného centra v Žatci by hovořily o snaze přemyslovského knížete vybudovat zde předsunuté území pro obranu středočeského přemyslovského knížectví, v tehdejších letech především proti výbojné politice německých králů. Někdejší hradiště se skládalo z opevněného knížecího hradu (v jeho nitru se nalézal knížecí dvorec) o rozloze 5 ha na severní části ostrožny a rovněž opevněného předhradí.
V prostoru hradiště vzniká v 1. polovině 13. století vrcholně středověké město. Zatím nezodpovězenou otázkou zůstává, kdy přemyslovský knížecí hrad zanikl. K roku 1271 je ještě připomínán žatecký purkrabí Přibyslav, jiné důkazy však o existenci hradu z písemných pramenů prakticky nemáme. Pokud se totiž později označení „hrad" vyskytuje, jedná se o pomístní název jako např. ve smlouvě postoloprtského kláštera a města z roku 1404. V trhových knihách jak 16. tak i 17. století se však nevyskytují žádné lokalizace měšťanských domů vztažené k hradu, zámku či podobně.
Samotné místo (zpustlé – proto nazývané „Pušťadla") bylo po husitských válkách odděleno od města novým úsekem hradeb. Za nimi byla prokazatelně před polovinou 18. století zřízena děkanská zahrada. Nového využití se tato periferie města dočkala v roce 1751, kdy na části přiléhající k městu byla vystavěna kasárna. Nejnovější archivní průzkumy svědčí o tom, že když se roku 1798 přikročilo ke stavbě pivovaru na severním okraji města, nepřipomínalo v tomto prostoru středověký hrad vůbec nic.
