5 000 – 4 400 př. n. l.
Další etapu vývoje zemědělského osídlení středního Poohří v mladší době kamenné představuje kultura s vypíchanou keramikou. Ta přímo navazuje na nejmladší stupeň kultury s keramikou lineární a rozvíjí se prakticky na tomtéž území. Název je odvozen od typické výzdoby nádob, jejichž povrch je zpravidla pokryt ornamenty z hustých vpichů vytvořených pomocí hrotitých dřevěných či kostěných nástrojů. Sídliště nebyla zdaleka zkoumána v takovém rozsahu, jako osady kultury s lineární keramikou. Známe spíše jejich části se sídlištními jámami či jednotlivé domy. V mladším období kultury vypíchané, které je poznamenáno silnými kulturními vlivy z jihovýchodu, se objevují i poněkud odlišné konstrukce dlouhých domů. Půdorys se na jedné straně zužuje, takže stavba měla v podstatě lichoběžníkovitý tvar. Někdy jsou kůly obvodových stěn umístěny v základovém žlabu a velmi hustě vedle sebe. Má se zato, i vzhledem k orientaci delší osy domu, že důvodem těchto konstrukčních změn byla snaha o zvýšení stability stavby vůči převládajícímu směru větrů. Proudnicový tvar obydlí, nasměrovaného užší stranou proti větru, mu dával podstatně lepší stabilitu i tepelné vlastnosti. Jedna taková stavba byla kompletně odkryta v Postoloprtech na Lounsku. Obydlí o délce 34 metrů mělo předsíň s výklenkem a interiér rozdělený na několik prostor s vlastními pecemi. Stěny tvořily dřevěné kůly umístěné hustě vedle sebe v základovém žlabu. V místech malého výklenku předsíně byla do obvodového žlabu umístěna obětina: lebka a kosti téměř třímetrákového prasete a úmyslně rozbitá nádoba v kamenné skříňce. Předměty byly do základů položeny v době stavby domu a výklenek mohl mít pro jeho obyvatele posvátný účel.
Pokrok stavební techniky a zdokonalení tesařské práce byl stále ovlivněn použitím hlazených kamenných nástrojů. Zde se v převaze používaly již účinnější tesařské nástroje opatřené otvorem, umožňujícím snadnější nasazení na dřevěné topůrko. Zvýšený význam chovu dobytka naznačují na některých sídlištích objevené dřevěné ohrady a zřejmě i vzácně doložené zvířecí plastiky. Takovou představuje např. nádoba se tvaru býka nalezená v Rybňanech u Žatce. Osady samotné, umístěné na kvalitních půdách v blízkosti vodního zdroje, ještě nebyly opevněné. Ojediněle se však objevují i náznaky osídlování výšinných poloh. Ze středního Poohří jsou příkladem takových neobvyklých sídel na kopcích např. vrch Rubín u Podbořan a Úhošť u Kadaně či návrší Hradiště nad Černovicemi u Chomutova.
Ze samotného katastru Žatce jsou doklady osídlení doloženy jen ojedinělými zlomky keramiky. Zcela jasný důkaz o pobytu lidu s vypíchanou keramikou však představují hroby, objevené v okolí pivovaru Dreher. Zatímco o něco starší zemědělci s kulturou lineární kladli své zemřelé do země převážně nespálené, objevují se v kultuře vypíchané ve zvýšené míře i pohřby žehem (kremace), a to v poměru k hrobům kostrovým asi jedna ku jedné. Okrajově se však objevují i těla pohozená do sídlištních jam, neúplné části těl či samostatně pohřbené lebky. K dalším nečetným pohřbům z období kultury s vypíchanou keramikou na Žatecku patří nálezy hrobů z Vikletic, Tvršic a Dolejších Hůrek.
Významné lokality: Vikletice, Rybňany, Soběsuky, Tvršice, Žatec – u pivovaru Dreher, Dolejší Hůrky
