V centru Žatce se nachází pět náměstí. Největším je náměstí Svobody (v minulosti nesoucí názvy Ring, Marktplatz, Kaiser Franz Josef I. Platz, Adolf Hitler Platz, náměstí Eduarda Beneše, VŘSR). Náměstí je na severní straně uzavřeno městskou radnicí.
Mezi radnicí a kostelem Nanebevzetí P. Marie se prostírá náměstí Hošťálkovo
a před samotným pivovarem, ležícím na konci žatecké ostrožny, je náměstí Žižkovo, v minulosti také nazývané Loreta Platz, podle barokní kaple, která zde stávala až do r. 1945.
Z východní strany obepínají náměstí Svobody ulice Dlouhá, vyúsťující do náměstí 5. května (dříve Floriánského)
a ulice Oblouková, která končí při vstupu do náměstí Chelčického (mezi dříve narozenými známá i jako Žitník, Schűnitzplatz, později Bűschelplatz, Peter Donnhäuser Platz či Matěje Dolanského).
V historických pramenech je náměstí zmiňováno pod názvem Žitník již v r. 1438, v souvislosti se zajetím bojovníků ze Žatce po bitvě u Želenic, kteří bydleli právě v této tehdy osadě. V první polovině 90. let 20. století zde bylo archeologickým výzkumem doloženo osídlení a pohřebiště z 11. – 1. pol. 13. století s doklady románského kostela neznámého zasvěcení. Výzkumem byla zjištěna rovněž kašna, která stávala přibližně uprostřed náměstí.
V Dlouhé ulici byla stavitelem Johannem Staňkem v letech 1871-72 postavena židovská synagoga.
Dům č.p. 595 v Obloukové ulici nese pamětní desku významného žateckého historika MUDr. Adolfa Seiferta (* 4. 3. 1826, †11.6.1910), autora zásadních historických prací o dějinách města Žatce. Kromě historie a politiky se činorodý lékař věnoval i zemědělství – byl jedním ze zakladatelů a dlouholetým předsedou Žateckého chmelařského spolku.
