Specifikou Žatce byla volba okurkového krále (později králů), která byla spojena tradičně s masopustem. Obrázek okurkového krále bývá v literatuře někdy zaměňován se známějším králem chmelovým. Je ale pravda, že i okurkový král byl někdy k vidění nejen o masopustu. Existují zprávy o jeho účastí při chmelových slavnostech nebo např. v dožínkovém průvodu. Tradice volby okurkového krále souvisí s pěstováním zeleniny, kterým bylo kdysi Žatecko proslulé. Známé byly nejen okurky, ale například také žatecký chřest. O oblibě místních okurek svědčí např. populární místní říkanka přetištěná na dobové pohlednici:
Ist in der weiten Welt bekannt!
Durch ihre feine Saurigheit
Nimmt sie Dir jede Traurigkeit.
Okurčička ze Žatecka,
tu zná celý svět,
díky její kyselosti,
smutek zmizí hned.
Okurkový král se volil nejprve v původním starém hostinci na Ostrově (někdejší č. p. 498). Z konce 19. století máme již zprávy i o volbě druhého krále v převážně německém prostředí centra města. Slavnost se konala tradičně v sále Střelnice (v místech dnešního autobusového nádraží).
Starší okurkový král „z Wostrova" se volil o některé z prvních masopustních nedělí. Jeho úkolem bylo symbolicky zahnat všechny potencionální škůdce okurek a zeleniny vůbec a apelovat na zákaz prodávat špatnou zeleninu. V Žatci byl totiž také tradiční „okurkový trh" na dnes již neexistujícím Okurkovém náměstí. Králem se zpravidla stával ten, který měl v daném roce nejlepší úrodu zeleniny.
Slavnost líčí např. Ladislav Vltavský v knize Čechové na Žatecku (1902): „Slavnost korunovace okurkového krále koná se o půlnoci. Před půlnocí zmizí ze sálu hudba a po chvíli vrací se v čele slavnostního průvodu za zvuků řízného pochodu. Za hudbou kráčejí bílé družičky, za těmi „vinaři chmele", dále zakuklené ženy v kazajkách pracovních, v jedné ruce s lucernou a v druhé s košem plným naložených okurek. Naposledy kráčí okurkový král v průvodu několika ministrů. Král je oblečen v plášť ozdobený cibulí, česnekem a mrkví, Žezlo královské je ozdobně spleteno ve svazky cibule. Celý průvod obejde několikrát sál, přičemž ženy rozdávají z košíků okurky. Po tomto průvodu odvedou ministři krále na podium, načež se odbývá korunovace. Král je tázán, chce-li býti milostiv okurkám, cibuli, zelí atd. Ke všemu odpovídá, že ano. Na to první ministr prohlásí ho za krále a všichni ostatní za břeskných fanfár hluboce se mu klaní. Tím slibují, že jej budou ctíti. Po fanfárách provolají mu hlučné „hoch" a i několikrát nazdar. Tím slavnost není ještě ukončena. První ministr přednese králi holdovací řeč, přičemž oslovuje ho zvláštním způsobem asi takto: Ty králi okurek, pane chmelnice, zelnišť, kníže na Loužce, hrabě z Podchmelnicí, markrabě z Macerky atd. V tomto titulu zahrnuta jsou již jména všech místních polí. Zajímavo je, že ve spoustě těch názvů je slyšeti tři čtvrtiny jmen českých (které se zachovaly až do dneška i v řeči německé česky vyslovované); po holdovací řeči provoláno ještě několikrát „hoch" a celý průvod zmizí. Někdy bývá král útrapami korunovačními zmořen tak, že klesne v garderobě se židle a musí mu pomáhati černou kávou k životu. Tím je slavnost ukončena a v sále rozproudí se veselý taneční rej."
Jinde jsou zmíněna i jména královských ministrů, zpravidla v podobě: Déšť, Slunce, Ten, který přináší teplo.
Střelnice jako druhé místo volby měla poněkud složitější scénář. Podle několika zachovaných textů slavnosti zde měl významnou úlohu
kancléř, který shrnul úspěch a neúspěchy krále z minulého roku. Král pak předal vládu svému nástupci, kterému se patřičně holdovalo. Změnil se i vzhled monarchy, které působil poněkud více královsky. Prvek zeleniny se však stále uplatňoval při zdobení jeho královských insignií.
Zajímavostí je také, že volbu okurkového krále si sebou vzali do Německa i místní odsunutí Němci.
Protože doba pokročila, vstoupil časem do volby i ženský prvek.Roku 1975 si sudetští Němci o masopustu v Mnichově zvolili poprvé okurkovou královnu, které asistovaly ministryně Slunce a Déšť.
Slávu okurkového krále připomnělo žatecké Regionální muzeum např. při výstavě věnované Masopustu roku 2015, (https://www.muzeumzatec.cz/kalendar-od-masopustu-do-velikonoc.html).
(PhDr. Milada Krausová, Ph.D.)
