Alois Kaiser byl zvolen žateckým starostou za Sudetoněmeckou stranu (SdP) v dramatickém roce 1938 (1. 7.). Československé úřady ho však odmítly v září 1938 potvrdit, proto oficiálně starostu nikdy nebyl. (Městská kronika, 4. díl, s. 2). Po připojení Žatce k Říši nakonec dal přednost kariéře jinde. Svou roli jistě hrálo také to, že už byl zájem, aby se starostou města stal někdo jiný. Patří ke kontroverzním osobnostem, které jsou vysoce pozitivně hodnoceny v sudetoněmecké historiografii a kritizovány v té české.
Kaiser byl majitelem cihelny Astra v Žatci a cihelny v Kryrech, odkud pocházel. Astra byla stará cihelna, kterou od roku 1897 vlastnil Adolf Lustig. Roku 1897 ji dle zápisů na katastrálním úřadu převzal Edmund Stern, po něm Adolf Weis. Počátkem 20. století se opět vrátila do vlastnictví rodiny Sternů. Vyráběla kvalitní cihly a střešní tašky. Název Astra-Werke používala od roku 1918. Alois Kaiser se stal jejím majitelem roku 1933. Jako úřední adresu uváděla cihelna nejprve Alter Berg č.p. 646, později Mosteckou ulici č.p. 1225. K cihelně patřil také 74 ha velký statek.
Po druhé světové válce sloužila bývalá Kaiserova cihelna nejprve jako tábor sovětské armády, poté se dostala pod národní správu. Provoz však stagnoval pro nedostatek pracovních sil i odborníků. Roku 1947 přešla pod správu Místního národního výboru. Provoz však byl velmi drahý, protože Astra neměla vlastní studnu a brala vodu z městského vodovodu. Za okupace tento problém nebyl, protože Kaiser jako člen obecního zastupitelstva odebíral městskou vodu zcela zdarma. Už v roce 1948 se plánovalo uzavření cihelny, kterému město tehdy ještě zabránilo. Roku 1968 byla v části bývalé cihelny zřízena velkovýrobna kuřat pro drůbežářský podnik Xaverov, která dnes již také nefunguje.
Alois Kaiser byl sedmým dítětem majitele kryrské cihelny Karla a jeho manželky Theresie. Narodil se roku 1894 v Kryrech. (Digitalizovaný záznam z matriky najdete na adrese:
Chodil do školy v Kryrech, v Podbořanech a v jihočeském Vimperku. Vystudoval obchodní akademii v Plzni, kde maturoval v červnu 1914. Za první světové války byl sloužil u infanterie (pluk 88). Byl několikrát raněn a obdržel několik vyznamenání za statečnost. Prošel frontou v Rusku, Itálii a v Albánii.
Po válce se oženil s Augustou Richterovou z Kryr. Roku 1920 převzal otcovu cihelnu v Kryrech, kterou rozšířil a modernizoval. Již v Kryrech se zapojil i do veřejného života, zasedal v radě a vedl místní tělocvičný spolek. Do Žatce přesídlil v listopadu 1933, když převzal cihelnu Astra. Ihned se zapojil do místní politiky. Byl velmi aktivní v Sudetoněmecké straně (SdP), která získala koncem 30. let v Žatci převahu. V červenci 1938 se stal starostou města, když bylo do místního zastupitelstva zvoleno dokonce 27 členů této strany. Nadšení členů jeho strany bylo obrovské, Kaiser vzpomínal, že ho jeho spolustraníci odnesli z lokálu „U šedivého srnce" (Greuer Rehbock), kde se strana scházela, na radnici na ramenou. Zmíněný stranický lokál je dnes znám pod názvem U Kapitána (název dle pozdějšího majitele). Kaiser, jak již bylo zmíněno, nebyl v úřadu starosty oficiálně českými úřady v září potvrzen. Na podzim byl Kaiser služebně v Říši. Jako starosta byl však oslovován po příchodu německých vojsk do Žatce dne 9. října 1938. Dokonce se s nimi do města z Říše vrátil. Na radnici byli tak při příchodu Němců starostové dva. Staronový Rudolf Ritter von Schönfeld, který se vrátil do úřadu poté, co nebyl Kaiser Čechy uznán, a Alois Kaiser, který měl pro místní nyní aureolu hrdiny.
Již v listopadu 1938 Kaiser odstoupil, úřadujícím starostou byl jmenován Eduard Hlawatschek, člen Sudetoněmecké strany (SdP). (Městská kronika, 4. díl, s. 15–17, s. 28). Kaiser se stal funkcionářem nacistické strany NSDAP (Kreisleiter).
V Žatci se objevoval za války poměrně často při různých stranických i jiných propagandistických akcích. V květnu 1939 byl při uvedení nového starosty Rudolfa Dietla do úřadu. (Městská kronika, 4. díl, s. 50). Dorazil také na zasedání městské rady 15. 4. 1940, aby starostovi Dietlovi předal vyznamenání (Medaili na památku 1. října 1938 a Medaili za péči o pěstování národních zájmů). Nechyběl při slavnostním zasedání městské rady u příležitosti Hitlerových narozenin 20. dubna 1940. Pracující dostali tehdy odpoledne volno, aby se mohli zúčastnit oslav na náměstí. Velká část žateckých mužů však již bojovala za vůdce na frontě. Kaiser byl jedním z hlavních řečníků, který promluvil z balkonu radnice. Zazněly německé bojové písně, zavlály prapory a SA předvedla následující den svůj pochod. 2(Městská kronika, 4. díl, s. 144-150). 6. května 1940 doprovázel Kaiser další čestné hosty při představení Ackermanna před žateckých kostelem (Městská kronika, 4. díl, s. 162).
Byl při připomínce padlých v žateckém divadle (9. listopadu 1941), která se opět neobešla bez pochodu oddílů SA. V divadle vyzdobeném bílými chryzantémami a textiliemi v říšských barvách zasedli v prvních řadách příbuzní padlých. Zároveň se připomínalo i výročí prvního pokusu fašistů o převzetí moci v Německu (1923). (Městská kronika, 4. díl, s. 334–335).
Kaiser stihl i oslavu Hitlerových narozenin 20. dubna 1942. V projevech zde bylo zdůrazňováno, že se již nikdy nesmí opakovat roku 1918 (míněn vznik samostatného Československa). (Městská kronika, 4. díl, s. 411).
Roku 1942 dobrovolně narukoval (od 1. srpna). Jeho funkci převzal starosta Dietl. (Městská kronika, 4. díl, s. 424). Sloužil na východní frontě a vojenskou kariéru zakončil jako kapitán. Po válce byla rodina Kaiserů odsunuta. Usadili se v Dolním Sasku v městě Hildesheim. Kaiser se ve svém oboru prosadil i v německém průmyslu. Časopis sudetských Němců Heimatbrief Saazerland přinesl v listopadu 1980 oslavný článek k jeho 86. narozeninám. Tehdy žil s rodinou v Hann-Münden. Sudetští Němci ho i tehdy označovali za „posledního svobodně zvoleného starostu Žatce" před druhou světovou válkou. Poslední léta svého života strávil bývalý žatecký podnikatel u svého syna Wolfganga v Unterschwärzenbachu bei Pocking. Zemřel ve věku 92 let roku 1986.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
