První žatecký královský purkmistr od roku 1788 do roku 1816. Nově zřízené magistráty fungovaly od josefínské doby jako státní úřady, zmizely volené městské rady s primátorem v čele. Žatec jako královské město získal na základě reformy z roku 1788 tzv. úplný magistrát. Osmnáctičlenný výbor měšťanů volil kandidáty na místo v něm. Ti museli skládat zkoušky u apelačního soudu, což platilo i pro purkmistra. Od počátku 19. století byli až do roku 1849 purkmistři jmenování přímo guberniem.
Žatec měl štěstí, že prvním purkmistrem podle nového systému se stal dosavadní žatecký syndik (zástupce) Josef Hermann. Zároveň se stal i předsedou nového trestního soudu, který fungoval u žateckého magistrátu. Byl žateckým občanem, na rozdíl od jeho nástupců. Vlastnil dům č.p. 152 v Dlouhé ulici.
Roku 1788 postihl město velký požár, který nedopatřením založila nešťastná kuchařka. Popelem lehla jižní a východní část vnitřního města až ke kostelu, hořelo i děkanství a radnice s hodinami, poškozena byla kasárna. Sídlo magistrátu tak bylo třeba opravit, rekonstrukce skončila roku 1789, roku 1790 byla vysvěcena radniční kaple sv. Anny, kde sloužili místní kapucíni bohoslužby pro vězně z radničního vězení.
Nejvýznamnější novostavbou Hermannovy éry je měšťanský pivovar (1801), který vaří pivo dodnes.
I další léta byla pro město náročná. Svět měnila francouzská revoluce, po které následovaly napoleonské války. Města byla nucena poskytovat ubytování a stravu vojsku. Zabavovány byly povozy a koně. I řemeslníci museli často pracovat pro armádu. Nejobtížnější byl rok 1813, kdy krajem táhla vojska spojenců v souvislosti s bitvami u Chlumce, Drážďan a Lipska.
V květnu a červnu 1813 procházeli Žatcem Sasové, kteří si zde zřídili i velký polní špitál. Když přijel 22. srpna do Loun pruský král, přišel příkaz poslat deset koní ze statku v Holedeči. Žatcem prošel na podzim pluk ruských kozáků, v okolí tábořili i Prusové. Prakticky žádná vesnice v okolí nebyla bez vojáků.
Ve sklepech kapucínského kláštera čekalo darované víno a pálenka. Na žateckém Ostrově, kde měly místní posádky jízdárnu, pekly velké polní pece chleba. Sbíralo se na obyvatele vypálených vesnic v okolí Chlumce, dary byly vyžadovány i pro polní špitál, ten menší žatecký, i ten hlavní v Chomutově.
Město nebylo ušetřeno ani důsledků státního bankrotu roku 1811, ani epidemií či neúrody. O to více si pak obyvatelé snažili užít relativního klidu po skončení napoleonských válek. To však již Hermann nebyl starostou. Roku 1816 ho nahradil Wenzel Kopřiwa. Ten ho nechal roku 1818 vymalovat na portrét, který je dnes vystaven v pobočce muzea v Křížově vile. Tehdy bylo Hermannovi 76 let. Autorem obrazu je Z. Zimermann. Obraz obsahuje i latinský nápis se základními životopisnými údaji. J. Hermann zemřel ve věku 80 let 24. června 1819, jak dosvědčuje zápis v matrice. Dle údajů na zmíněném obraze zemřel 25. června. Pohřben byl na hřbitově u sv. Jakuba.
V Žatci byla po tomto starostovi pojmenována v letech 1923–1938 dnešní Jiráskova ulice.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
