Arcibiskup Beran tehdy sloužil bohoslužbu po širým nebem před žateckým gymnáziem. Červencový termín slavnosti (12.–13. července 1947) měl zároveň připomenout tragedii českého Malína, volyňské vesnice vypálené 13. července 1943 Němci. Výročí této události se ostatně v Žatci připomíná dodnes. Předci řady obyvatel Malína pocházeli totiž právě ze Žatecka, Rakovnicka a Lounska. Na pietní akt přijela roku 1947 do Žatce řada významných osobností, mezi kterými nechyběl ani generál Ludvík Svoboda. Byli to totiž právě Svobodovi vojáci, kteří se v dubnu 1944 dostali na místo vypálené vesnice a zdokumentovali řádění fašistů.
Součástí vzpomínky roku 1947 byly i zmíněné bohoslužby. Katolickou sloužil před gymnáziem pražský arcibiskup Josef Beran, evangelickou v evangelickém kostele Josef Křenek a pravoslavnou na hřbitově otec archimandrita Andrej. V pamětní městské knize najdeme k 13.7.1947 tento zápis psaný rukou J. Berana: „Celému městu i správě jeho v den bolestný a slavný památky mučedníků Malínských žehnám z hloubi srdce a přeji zdar i pomoc v další budovatelské práci! Bůh s Vámi všemi a mír a pokoj Jeho. Josef Beran. Arcibiskup pražský, primas český." Účast arcibiskupa Berana se očekávala rovněž při další slavnosti dne 28. července 1947, kdy byly do města přivezeny ostatky sv. Vojtěcha. Víme o tom např. díky plakátu a letáku k této události, který je ve sbírkách Regionálního muzea v Žatci. Na tuto akci však již J. Beran nemohl přijet, jak dosvědčují např. zprávy v denním tisku z této doby.
Návštěvu J. Berana v Žatci připomnělo muzeum v loňském roce v rámci výstavy Sedmičky, kdy si zájemci mohli prohlédnout i pamětní knihu se vzácným zápisem.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D. (Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci)
