*25. 2. 1844 Žatec - † 23. 3. 1921 Žatec
Jako druhý v pořadí se z rodu von Schönfeldů stal starostou Žatce Konstantin Ritter von Schönfeld. Jeho otcem byl Theodor Ritter von Schönfeld. Matka se jmenovala Josefina, roz. Pöhner . Vystudoval žatecké gymnázium, kde roku 1861 maturoval. V Praze na právech promoval roku 1867. Po studiích pracoval jako koncipient v advokátní kanceláří starosty JUDr. Theodora Hassmanna v Žatci. Oženil se s Marií Hassmanovou , se kterou měl tři děti: Rudolfa (budoucího starostu města), Alfréda (stal se okresním hejtmanem) a Mariannu . Marie byla dcerou majitele mlýna Ferdinanda Hassmanna z Trnovan. Zemřela 2. září 1918 ve věku 68 let. Někdy je chybně uváděno, že Konstantinova manželka byla dcerou starosty Hassmana.
Roku 1874 otevřel Konstantin úspěšnou advokátní kancelář, kterou vedl až do roku 1900. Již roku 1876 se stal obecním radou. Po smrti svého otce se stal členem městské rady za německé nacionály. 5. února 1887 byl poprvé zvolen starostou města , znovu v letech 1890, 1893, 1896. V úřadu byl až do roku 1898 , kdy odstoupil.
V letech 1890–95 byl poslancem Zemského sněmu za liberální stranu, okrsek Žatec – Kadaň, kde pracoval i v rozpočtovém výboru. 
Jak bylo tehdy zvykem, byl aktivní v řadě spolků. Působil například jako jednatel německých turnerů. Byl jedním ze zakladatelů sboru dobrovolných hasičů i čtenářského spolku Casino . Stejně jako jeho otec byl celý život aktivní u ostrostřelců a stal se jejich hejtmanem. Patřil také k zakladatelům recesistického spolku Schlaraffia. Kronikář k jeho aktivitám poznamenal: „Dr. Schönfeld je čestným členem téměř všech spolků našeho města a nestorem zdejších advokátů. “
Svým smýšlením patřil k občanům zcela loajálním k Rakousko-Uhersku. Žatec chápal jako město, které si musí uchovat svůj německý ráz. Devadesátá léta, kdy byl starostou, byla poměrně náročným obdobím pro česko-německé vztahy. Centrální spory o jazyková nařízení často přinášely neklid i pouliční nepokoje do regionů. V Žatci šlo například o útok na český spolkový dům Vlastislav v Mlynářích, který byl roku 1897 zdemolován a vypálen. Právě Mlynáře byly tehdy centrem české menšiny. Útoku neušla ani Matiční škola, české obchody a živnosti . Němci se pochopitelně snažili dávat vinu českým provokacím. Starosta protestoval proti povolání armády. Akce měla i soudní dohru. Škody nakonec zaplatilo město, viníci se však většinou trestu vyhnuli. Jak vše přesně souviselo s tím, že právě roku 1898 starosta odstoupil, nevíme.
Roku 1908 byl obraz Konstantina zavěšen do nové galerie žateckých starostů v zasedacím sále radnice . Kronikář zmínil, že zde tehdy byly obrazy bývalých starostů T. Hassmanna, Dr. H. Tittlbacha a K. Ungara.
Konstantin se nadále těšil velké úctě, roku 1914 byl jmenován čestným občanem města . Zemřel pokojně ve středu 23. března 1921 ve 4 hodiny 30 minut, jak přesně zaznamenal kronikář. Na radnici zavlál černý prapor. Kronikář pochválil nejen jeho zásluhy o rozvoj města, ale i péči, kterou věnoval chudým a potřebným. Na počest K. Schönfelda byla pojmenována ulice vedoucí od náměstí k divadlu (Schönfeld - Gasse).
Za jeho éry vznikla v Žatci nová nemocnice, nemocniční park nebo příhradový most přes Ohři v místech starého řetězového.
PhDr. Milada Krausová,Ph.D.
