Ferdinand Wussin - Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec

Domovská stránka Muzem Žatec

Encyklopedie Muzem Žatec

Historie Žatce Muzem Žatec

Osobnosti a kultura Muzem Žatec

Ferdinand Wussin

* 1771 ve Velvarech - † 2. 12. 1848 v Mostě

Někdejší hejtman Žateckého kraje byl za své zásluhy o rozvoj města Žatce jmenován roku 1828 čestným občanem města. Jeho jméno dlouho připomínala Wussinova alej (dnešní Komenského alej). Bylo to v dobách, kdy zde místo dnešní rušné silnice byla stinná alej, sloužící jako uklidňující promenáda pro procházky místních. Cestu pro vozy lemovala alej topolů.

Wussin prosadil vznik aleje v letech 1821 – 1822 v rámci tzv. „okrášlování“ města. „Okrášlování“ byl termín používaný pro akce souvisejícími s bořením (úplným či částečným) někdejších vnitřních i vnějších hradeb města (včetně bran). Místo nich či za nimi vznikaly tehdy parky, aleje, prodávaly se pozemky pro novou výstavbu. Města ztrácela svůj středověký ráz, měšťané doslova vyšli z hradeb a začali více stavět za historickými hranicemi města. To vše vyžadovalo značné finanční prostředky, na které často nestačil jen městský rozpočet.

V Žatci bylo třeba pro vznik zmíněné aleje uklidit původní prostor, který dosud připomínal spíše smetiště. Byly zbořeny staré mýtní domky a vyrovnán terén, aby mohla vzniknout nová cesta.

Dnešní podoba někdejší Wussinovy aleje je již zcela jiná, byť termín stále přetrvává. Topoly měly nejkratší životnost. Zmizely již po výstavbě nové školy v 2. pol. 19. století. Déle přežily javory, duby či bílé topoly.

Ve dvacátých letech 19. stol. začala z iniciativy hejtmana Wussina také výstavba silnice ze Žatce směrem na Radíčeves, Podbořany, Bochov a Karlovy Vary, která měla ulehčit dopravě ve městě. Na ni pak navázala silnice přes Žiželice a Most do Teplic. To byl také důvod, proč bylo třeba, aby v Žatci vznikl nový most, opět s podporou státu a krajského hejtmanství.

Šlo o známý řetězový most přes Ohři (v místech dnešního mostu příhradového). Ferdinand Wussin byl jedním z řečníků při velké slavnosti položení jeho základního kamene 26. června 1826. Za jeho zásluhy o vznik mostu mu byla věnována i brožura vydaná na památku tohoto slavného dne. Most byl slavnostně uveden do provozu již roku 1827 a sloužil do 90. let 19. stol. Jeho model si můžete prohlédnout v Regionálního muzeu K. A. Polánka v Husově ulici.

Ve třicátých letech 19. století si Wussin mohl přičíst další zásluhy na „okrášlování města.“ Tehdy probíhaly z jeho iniciativy a za podpory starosty Josefa Hoffmanna a krajského komisaře Julia Wolfganga, svobodného pána von Schönau úpravy západního úbočí pod žateckými hradbami. Z obecních peněz se upravoval prostor od Libočanské branky ke Kněžské bráně ( Pflasterberg), pan von Schönau financoval úpravy Husího vrchu (Gänsebergu) pod Bílou věží, která byla propojena cestou s Hrnčířským vrchem (Töpferberg).

Roku 1834 byla zbořena stará Čeradická brána (nedaleko muzea) a roku 1835 začaly přípravy pro vznik dalšího parku v místech Čeradické rokle. Působení Wusina v Žatci se však již začalo chýlit ke konci. Po 17 letech v úřadu krajského hejtmana měl Wussin 30. června roku 1837 odejít do důchodu.

Připomeňme si alespoň základní životopisná data Ferdinanda Wussina, psaného někdy také „po česku“ jako Vusín. Do rakouských státních služeb nastoupil po studiu práv roku 1796. Jeho životopisy uvádějí že začínal v českém komorním úřadě c.k. direktoria. Roku 1800 se stal krajským tajemníkem v Lokti. Od roku 1805 byl krajským komisařem v rakovnickém kraji. Roku 1809 v čáslavském kraji. Životopisy zmiňují také, že měl roku 1815 na starosti stravování ruského vojska při tažení Rusů přes Čechy proti Napoleonovi. Nejvíce úspěchů slavil právě jako hejtman někdejšího Žateckého kraje. Stal se jím roku 1820. Zmiňovaná je jeho podpora při vzniku prvních továren, podpora výstavby silnic (např. z Karlových Varů do Teplic), výstavba kanalizace, vodovodu, péče o dláždění měst, vznik parků a alejí i výstava kasáren (např. již zbořená kasárna v Postoloprtech).

Historik města Žatce Adolf Seifert popsal kromě Wussinových zásluh také slavnostní rozloučení, kterému se hejtmanovi při jeho odchodu do důchodu ve městě dostalo. V sále žatecké Střelnice se konala nejprve hostina na jeho počest (3. července 1837). Odtud pak odjelo dvacet kočárů s mnoha úředníky a občany města směrem do Mostu, kam se Wussin na důchod přestěhoval. Zemřel zde na počátku revolučního roku 1848.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.