ENEOLIT – pozdní doba kamenná (4 200 – 2 200 př. n. l.)
Význam a „ technické vymoženosti" eneolitu
Pozdní doba kamenná (eneolit) představuje časový úsek trvající asi dvě tisíciletí. V jeho průběhu se odehrály významné změny technické, hospodářské i společenské. V zemědělství se poprvé objevuje využití zvířecí síly. Objev zápřahu (nárožního jha) skotu a s tím související uplatnění oradla – tedy náročného technického zařízení vyžadujícího fyzickou mužskou sílu – posílily postavení muže ve společnosti. S eneolitem se prosazuje klasická párová rodina s vůdčí rolí otce - živitele. Toto postavení podtrhují v hrobech často nalézané atributy muže – bojovníka, zejména kamenné sekeromlaty. Proměna rodiny se promítla do velikosti obydlí. Ta mají v eneolitu již podstatně menší rozměry, svědčící právě pro oddělené bydlení samostatných rodin. Rovněž způsob chovu dobytka zaznamenává podstatné změny. V předchozím neolitu se téměř tři čtvrtiny chovaných kusů porazilo před dosažením dospělosti. Nyní je poměr téměř opačný. Znamená to intenzivní potřebu dospělých dobytčat zejména pro tah a mléko. Vynález kola a taženého povozu (v Evropě známého již od poloviny 4. tisíciletí př. n. l.) si vyžádal postupné budování komunikační sítě, usnadnil dopravu materiálů a významně ovlivnil náhled lidí na vzdálenosti mezi sebou. Začíná se rozvíjet i chov koní. Ti však nebyli využitelní k zápřahu (to umožnil až mnohem pozdější vynález chomoutu), a tak sloužili jako jezdecké zvíře, k přepravě lehkých břemen a také jako zdroj masa. V pozdní době kamenné se již běžně objevuje náročná fortifikační architektura – hradbou a příkopy opevněná výšinná sídla umístěná na strategických místech. Takové stavby již vyžadovaly náročnou organizaci při řízení většího počtu pracovních sil či jejich obraně. V neposlední řadě jsou hrazená výšinná sídla projevem potřeby něco před někým chránit. Předpokládá se již výraznější role jednotlivce či rodiny ve vztahu k vlastnictví. Důsledkem technického a hospodářského pokroku je majetkové rozvrstvení společnosti. To se mohlo projevovat např. držbou většího počtu dobytka nebo prvních a tedy luxusních měděných předmětů. Šlo především o drobné ozdoby, měděné dýky, sekery a sekeromlaty, které ještě nehrály podstatnější roli při běžných výrobních činnostech, ale byly spíš odznakem odlišného postavení svých majitelů ve společnosti. Rozvoj metalurgie je rovněž jedním z příznačných jevů tohoto období. V produkci keramiky je zřejmý mnohem větší sortiment tvarů a výzdoby, ale i v ostatních oborech se projevuje užší specializace, včetně prokazatelných znalostí základních matematických principů či astronomie, které se uplatnily např. při budování kultovních objektů. Importy různých výrobků a surovin jsou prokázány obchodní kontakty s bližším, ale i velmi vzdáleným okolím (např. Skandinávií, Německem apod.)
