Dočesná 1968

Plakát na Dočesnou 1968 Jedním z důsledků okupace země vojsky Varšavské smlouvy roku 1968 bylo zrušení tradiční Dočesné v Žatci. Slavnosti chmele byly v tomto roce naplánovány na sobotu 31. srpna a neděli 1. září. 8. srpna, jak zaznamenal městský kronikář, byl na Dočesnou pozván jako čestný host Alexandr Dubček. Jeho vedoucí sekretariátu však sdělil, že Dubček nemůže z časových důvodů přijet, kvůli stranickým předsjezdovým přípravám.

Česáči chmele se do města tradičně sjížděli z celé republiky. S nasazováním česacích strojů se měnila jejich struktura. U česacích strojů směli pracovat jen brigádníci starší osmnácti let. Byli mezi nimi učňové, studenti, ale i důchodci. Ruční česání chmele bylo doménou místních.

Reformní hnutí a snaha o nápravu různých nedostatků se projevila i v tomto oboru. Účast na brigádě například již nebyla povinná. Zlepšit se měla i kvalita ubytoven. Byly také vypraveny zvláštní vlaky pro brigádníky. Takto dorazili například brigádníci z Ostravska pro JZD Staňkovice ještě 20. srpna. Úroda chmele roku 1968 byla označena jako lepší průměr, sklízelo se do začátku září. Odměnou byla pro mnohé i účast na Dočesné, která se pečlivě připravovala. Počátkem srpna byly vylepeny a rozeslány plakáty, jejichž několik exemplářů se dochovalo v Regionálním muzeu.

Jak měla Dočesná roku 1968 vypadat? Žatecký rozhlas referoval v srpnu opakovaně, že program začíná na žateckém náměstí v sobotu v deset hodin dopoledne koncertem spojených dechových hudeb města Žatce. Po polední přestávce měla být na programu přehlídka tanečních melodií posledních dvaceti let v podání tanečního orchestru závodního klubu ČSAD, který slavil dvacáté výročí své existence. Plakát na Dočesnou r. 1968

Potíže byly se zajištěním tanečníků do průvodu v neděli dopoledne. Žatečané totiž neprojevili zájem, proto byli osloveni tanečníci z Rakovníka. „Doufejme, že se najdou občané a občanky, kteří by jako česáči v typickém oblečení s nůšemi, košíky a stoličkami se zúčastnili průvodu náměstím k zahájení scénky Dočesné v neděli 1. září dopoledne." apeloval žatecký rozhlas ještě 20. srpna. Zájemci se měli přihlásit u organizátorů, tedy v Městské osvětové besedě v zadním traktu divadla. V programu měla být jako každý rok scénka s česáním chmele, oblíbený tanec s korbelem piva na hlavě i soutěž pro nejrychlejšího česáče.

Připraven byl atraktivní program pro mládež. Objednáno bylo vystoupení tehdy velmi populárního pražského divadla ROKOKO, kde působili Waldemar Matuška, Helena Vondráčková, Marta Kubišová či Václav Neckář. Byli to hvězdy tehdy populárního seriálu Píseň pro Rudolfa III., který roku 2018 znovu uvedla Česká televize. Pro „dříve narozené", pak měly na třech místech vyhrávat dechové kapely z Plzně, Žatce i Rakovníka.

Dočesná se konala volnou sobotu, což znamenalo, že nejezdilo tolik vlaků a ani autobusů. Doprava fungovala jako v neděli. Rozhlas proto doporučoval, aby si hromadné výpravy včas autobusy objednaly. Rozhlas ještě 20. srpna rovněž žádal, aby místní pomohli se zajištěním ubytování hostů, protože hotely tradičně nestačily. Místní měli také vyzdobit své domy a pomoci s úklidem města. Veškeré přípravy však ukončil příjezd tanků. Město bylo obsazeno bez jediného výstřelu v noci 21. srpna.

Část brigádníků tak kvůli okupaci nedorazila. Kronikář uvádí, že vojáci okupačních armád se po 21. srpnu snažili navázat kontakt s místními. Chtěli besedovat v žateckých závodech, nabízeli pomoc při žních i česání chmele. V Žatci jejich nabídky odmítli, byť jak píše kronikář, v některých obcích okupanti skutečně česali chmel.

karikatura z Průboje 12.9.1968Dočesná nebyla. Kronikář glosoval její zrušení smutným povzdechem: „Po mnoha letech byl letos první zářijový den v Žatci obyčejný a dokonce smutný, jak nikdy. Velmi oblíbená tradiční Dočesná se totiž tentokrát nekonala. Bohužel ti, co letos Dočesnou připravovali až do poslední chvíle, neměli o nic méně práce. Naopak, nejprve měli práci s její přípravou a pak s jejím odvoláním. Nakonec měli ještě plno starostí, jak naložit s množstvím zboží, předem naskladovaného pro účastníky slavností. Masné výrobky se podařilo zařadit do spotřební sítě, avšak zbyly některé druhy značkových piv, takže v Žatci byl nebývalý dostatek Budvaru a plzeňské dvanáctky."

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

O průběhu okupace v regionu se můžete dočíst v materiálech shromážděných z roku 2008 Žateckým deníkem za spolupráce pamětníků i Regionálního muzea v Žatci. Najdete je pod odkazy:

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/ln_srpen_1968_noviny_20080818.html
http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/muzeum_zatec_srpen_68_20090821.html
https://zatecky.denik.cz/tema/srpen_1968_okres_louny.html

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod