V době teplého klimatického výkyvu na samém konci doby ledové (tzv. pozdní glaciál– asi 14 000 až 11 000 let před dneškem) se na Žatecku setkáváme s další kulturou mladšího paleolitu, kterou nazýváme magdalénien (podle naleziště La Madeleine ve francouzské Dordogni). Hlavní lovný artikl představovali koně a sobi. Pohyb stád zvěře, představujících určitou „živou konzervu" potravy, byl zřejmě důvodem časté migrace loveckých skupin i na větší vzdálenosti. Mezi běžné typy kamenných nástrojů patřily vrtáky, škrabadla, rydla a čepele s otupeným bokem. Objevují se i drobnotvaré kamenné nástroje. Mnohem početněji je v této kultuře doloženo opracování kostí a parohů, a to do podoby hrotů s tzv. krevními rýhami, nástavců hrotů, jehel či tzv. náčelnických holí. Na Žatecku se však žádné výrobky z kosti či parohu nedochovaly. V tomto období vrcholí rozvoj mladopaleolitického umění, doložený např. světoznámými rytinami a malbami na stěnách jeskyní ve Francii a Španělsku. Doloženy jsou složité figurální plastiky a rytiny (např. postava kouzelníka oděného v jelení kůži), ale i „akční" výjevy celých scén (souboj bizonů či zubrů na koňském žebru z jeskyně Pekárny na Moravě).
Významné lokality: Dobříčany, Želeč
