Dnes už jen pamětníci vzpomínají, že některé žatecké chmelové sklady byly využívány rovněž ke skladování léčivých bylinek. Ty se před rokem 1989 částečně pěstovaly např. na pozemcích Jednotných zemědělských družstev, částečně se také vykupovaly od obyvatel. I děti školou povinné sbíraly kromě starého papíru či železa právě bylinky. Byť léčba bylinkami nebyla tak rozšířená a oblíbená jako dnes, léčivky byly hojně používány. Prodávaly se balené v krabičkách a sáčcích. Ke sběru propagovalo vydávání brožurek, letáčků a plakátků. Nechyběly návody kdy a jak sbírat a jak správně sušit. Zveřejňovány byly samozřejmě i ceníky k výkupu. Výkupny byly rozesety po republice, ta žatecká byla v Kovářské ulici.
Nejvíce se sbíraly např. pampeliška, lipový květ, heřmánek, řebříček, hluchavka, podběl, divizna, kopřiva, jitrocel, šípek nebo třezalka. Centrum jejich zpracování bylo ve Zbraslavi, kde roku 1954 vznikl národní podnik Léčivé rostliny. Exportní sklady měl právě v Žatci. Po revoluci podnik krátce fungoval jako státní, než se dostal do likvidace. Dnes v jeho tradici pokračuje firma Leros, která patří společnosti Kofola.
Vzpomínky na dobu, kdy Žatec voněl nejen chmelem, ale i bylinkami zaznamenala paní Jindřiška Bajborová - Hachová. Poskytla je Žateckým novinám, ale také našemu muzeu. V Léčivých rostlinách pracoval léta její tatínek Antonín Hach.A takto paní Jindřiška na tuto pro ni krásnou dobu vzpomíná: "Žatecký exportní sklad byl v Žatci založen 
v roce 1952 a kromě kanceláří v tehdejší ulici Stalinově, dnešní Obránců míru čp. 313 začínal ve dvou chmelařských skladech. Prvním vedoucím Léčivých rostlin byl pan Brskovský, který dojížděl ze Zbraslavi, jeho zástupce a skladník byl Antonín Hach (otec paní Jindřišky), který do Léčivých rostlin v roce 1952 přešel z Chmelařského družstva. Postupně se tento exportní sklad rozšiřoval a přibíral další chmelařské sklady. Skladů bylo celkem osm, včetně drážního skladu na západním nádraží. Jeden sklad byl na Nerudově náměstí, další v Tyršově ulici, v ulici Volyňských Čechů byly dva, jeden na náměstí Prokopa Velikého, další v ulici Obránců míru a poslední v ulici Tolstého. Tam byly i asanační komory. Léčivé rostliny do Žatce putovaly z výkupen z celého Československa. Tady se lisovaly, asanovaly, třídily, balily do papírových pytlů, nebo jutových žoků a exportovaly dál. Ze Žatce bylinky putovaly nejen na Zbraslav, kde se připravovaly čajové bylinné směsi, ale i byliny pro koupel. Z méně jakostních čajů se zde dokonce připravovala a barvila purpura. Ze Žatce putovaly bylinky i do světa, lodí do Hamburku a pak dál k farmaceutickému a voňavkářskému zpracování.
v roce 1952 a kromě kanceláří v tehdejší ulici Stalinově, dnešní Obránců míru čp. 313 začínal ve dvou chmelařských skladech. Prvním vedoucím Léčivých rostlin byl pan Brskovský, který dojížděl ze Zbraslavi, jeho zástupce a skladník byl Antonín Hach (otec paní Jindřišky), který do Léčivých rostlin v roce 1952 přešel z Chmelařského družstva. Postupně se tento exportní sklad rozšiřoval a přibíral další chmelařské sklady. Skladů bylo celkem osm, včetně drážního skladu na západním nádraží. Jeden sklad byl na Nerudově náměstí, další v Tyršově ulici, v ulici Volyňských Čechů byly dva, jeden na náměstí Prokopa Velikého, další v ulici Obránců míru a poslední v ulici Tolstého. Tam byly i asanační komory. Léčivé rostliny do Žatce putovaly z výkupen z celého Československa. Tady se lisovaly, asanovaly, třídily, balily do papírových pytlů, nebo jutových žoků a exportovaly dál. Ze Žatce bylinky putovaly nejen na Zbraslav, kde se připravovaly čajové bylinné směsi, ale i byliny pro koupel. Z méně jakostních čajů se zde dokonce připravovala a barvila purpura. Ze Žatce putovaly bylinky i do světa, lodí do Hamburku a pak dál k farmaceutickému a voňavkářskému zpracování.
V roce 1960 měl národní podnik Léčivé rostliny v Žatci 29 zaměstnanců, z toho ve vedení podniku dva pracovníky (vedoucí a skladník), dva administrativní pracovníky, jednu kvalitářku (pracovnice určující jakost léčivých rostlin), dva šoféry nákladních aut, jednoho údržbáře. Od roku 1960 do roku 1973 byl vedoucím exportního skladu v Žatci Antonín Hach, kterého po jeho odchodu do důchodu vystřídal Zdeněk Volf, který v roce 1964 nastoupil jako skladník po panu Jaroslavu Mráčkovi. Pak chvíli vedl exportní sklad Ing. Vojtěch Ředina. Po jeho odchodu, kdy se exportní sklad v Žatci likvidoval (koncem devadesátých let), ho vedla paní Eva Pastyříková. ...
Já jsem v domě Léčivých rostlin v ulici Obránců míru 313 strávila své dětství. Znala všechny bylinky, všechny lidi, kteří zde pracovali, pomáhala vykládat v neděli vagóny bylinek na západním nádraží do drážního skladu a obdivovala znalosti mého tatínka, který nejen znal latinské názvy všech bylinek, ale hlavně věděl i na co která bylinka je. Také mnoha lidem zdravotně pomohl , s úspěchem léčil žlučníky a bral tak žateckým chirurgům práci. Když přijel nákladní vůz a zaparkoval v průjezdě, provoněly bylinky celý barák. Horší to bylo, když v průjezdě zaparkoval vůz s pytli kozlíku lékařského. Nadarmo nemá tato bylinka shodné jméno s kozlem."
Některé z obalů tehdejších bylinkových čajů a směsí si můžete prohlédnout v naší galerii. Muzeu je poskytl v 80. letech 20. století právě zbraslavský podnik pro výstavu o místním průmyslu. A věřte nebo ne, ty plné obaly s bylinkami voní dodnes.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
