První žateckou drátovnu postavil uprostřed 19. století Anton Seidenköhl. Krátce poté ji prodal žateckému kotláři Wenzlu Burgstallerovi, který se zabýval výrobou širokého sortimentu železářského zboží. Po několika letech provozu zničil továrnu zhoubný požár a na dlouhý čas byla mimo provoz, až výrobu obnovil kotlář Anton Glassl, původem ze Sokolova. Roku 1876 přešel podnik do vlastnictví Leopolda Telatka, který továrnu zásadně rozšířil. Podnik vyráběl všechny druhy drátů, drátěné hřebíky a nábytkového kování a zaměstnával přibližně 100 zaměstnanců. V roce 1910 převzal závod syn Leopolda Telatka Karel, který v roce 1938 emigroval do Ameriky. Továrna byla zabavena ve prospěch říše a zařazena do kartelu Ústřední kanceláře továren na drát a hřebíky v Praze. V roce 1945 převzala továrnu národní správa a později byla zařazena do n.p. Spojené ocelárny Kladno. Později došlo k převedení výroby do areálu n.p. Šroubárna v průmyslové čtvrti při železniční stanici a objekt byl předán n. p. Chmelařství, které ho využívá dodnes jako své dílny.