8. až poč. 6. století př. n. l.
Tato kultura (název podle naleziště v Bylanech u Českého Brodu) je plynulým pokračováním předchozího vývoje ze sklonku doby bronzové, což lze pozorovat na tvarech keramiky, opětovném využití stejných strategických poloh (např. Žatec, Hradec u Kadaně) i hlubokým rozvrstvením společnosti. Sociální rozdíly lze opět nejlépe sledovat na základě pohřebních zvyklostí. Existenci vládnoucí elity prozrazují tzv. knížecí hroby s bohatou výbavou, kde se kromě koňských postrojů, skvostného jha a součástí vozu nachází až 50 keramických nádob vyrobených specielně pro pohřební účely, dále bronzové a železné šperky, zbraně a nástroje. Další kategorií jsou komorové hroby menších rozměrů s inventářem velmi podobným tomu, co se nalézá v hrobech knížecích, ale bez součástí vozu. V obou skupinách jsou zemřelí pohřbeni zpravidla nespálení. Další skupinu tvoří kostrové pohřby zcela bez koňských postrojů a vozu, vybavené hlavně keramikou. Protikladem, představujícím opačnou část společenského spektra, jsou velmi chudé hroby spálených těl, uložených buď do nádoby, nebo pouze do mělké hrobové jamky v zemi.
Pohřebiště bylanské kultury, nejrozsáhlejší v severozápadních Čechách, bylo odkryto v Polákách západně od Žatce. Původně zde bylo přibližně osmdesát hrobů, prozkoumáno jich bylo přes padesát. Nad centrálním pohřbem byla vybudována mohyla o průměru téměř třiceti metrů, označená na temeni kamennou stélou. Mohyly menších rozměrů překrývaly ještě další dva hroby. Ostatní pohřby, včetně velmi chudých žárových, představují propastné majetkové rozdíly tehdejších obyvatel Žatecka. Jen nedaleko odtud je ve Vikleticích doloženo další pohřebiště s pěti komorovými hroby. V největším z nich, už v pravěku vyloupeném, se kromě nádob a částí koňského postroje našel zlatý plíšek. Na téže lokalitě jsou i vzácné stopy soudobého sídliště. Další pozoruhodné nálezy pocházejí ze Rvenic u Postoloprt. Z nejbližšího okolí Žatce lze uvést např. bylanský žárový hrob z Dobříčan s 12 nádobami a stěnami obloženými vápencovými deskami, hrob ze Záhoří byl vybaven mečem, železným nožem, skleněnými perlami a bronzovými šperky. Je zajímavé, že v západním cípu středního Poohří – na Podbořansku – zatím žádné podobné hroby neznáme. V Žatci samotném jsou ojedinělé nálezy, snad doklad sídliště, známy z okolí pivovaru Dreher a z polohy Buberlík mezi Žatcem a Bezděkovem. Žárové pohřebiště bylo již koncem 19. stol. zničeno v okolí gymnázia ve Studentské ulici. Poblíž se při stavbě vily Marie našla hliněná nádoba, která obsahovala popel nebožtíka, železný náramek a zlomky dalších bronzových a železných předmětů včetně tzv. turbanovitého plechového kruhu. Výbavu žárového hrobu doplňovaly skleněné korálky. Turban – plechová ozdoba nejasného účelu - je zde zcela neobvyklý a dokládá kontakt s tzv. halštatskou mohylovou kulturou v západních a jižních Čechách, kde byly tyto výrobky naopak časté.
Počet hrobů, umožňující až detailní rekonstrukci společenské hierarchie a pohřebních obřadů, ostře kontrastuje s počtem sídlišť. Těch známe jen nepatrný počet, a to ještě velmi zlomkovitě. Velmi málo poznatků máme o jejich vzhledu či hospodářství. K této skutečnosti přispívá i fakt, že běžná sídlištní užitková a kuchyňská keramika bylanské kultury se asi velmi lišila od keramické produkce pohřební – tedy nádob vyrobených výhradně pro uložení do hrobu. Doslova pár střípků z nejmladšího období bylanské kultury, nalezených v opevňovacím příkopu v Dlouhé ulici a na několika jiných místech, hovoří o osídlení strategické polohy žatecké ostrožny. Zda byla již tehdy opevněna, však nevíme. S určitostí to můžeme tvrdit až pro následující období pozdně halštatské, tedy zhruba 2. polovinu 6. století př. n. l.
Významné lokality: Vikletice, Rvenice, Dobříčany, Záhoří
