Chrám Nanebevzetí Panny Marie

Chrám Nanebevzetí Panny Marie stojí v místech velké pozdně románské baziliky z první poloviny 13. století. Dodnes je do značné výšky dochováno dvouvěžové románské průčelí a z původní stavby pochází patrně také reliéf s poprsím sv. Petra, zazděný po pravé straně hlavního portálu u západního vstupu do kostela. Též fragment hlavy Krista nad hlavním jižním vchodem, pochází zřejmě z tympanonu původního portálu. Dnes již zcela přesně neznáme příčinu zániku této pozdně románské stavby, pravděpodobně ji lze spojit s ničivým požárem. Během 14. století vzniká na základech toho starého nový gotický kostel. Podle listiny z roku 1336 daroval král Jan Lucemburský žateckým občanům na přestavbu chrámu desátek z tržních poplatků a clo z dříví plaveného po Ohři. V letech 1340 - 1370 se na dostavbě kostela podílela i známá huť Petra Parléře. Základy ke zvonici byly položeny v roce 1380. Mnohem později, v letech 1725 - 1728, byla přistavěna též osmiboká kaple sv. Jana Nepomuckého a kolem roku 1740 pak (patrně za účasti Octavia Broggia) bylo barokizováno západní průčelí. Jižní věž (zvonici) postavil v letech 1753 - 1760 stavitel Johann Paul Losch, po velkém požáru (roku 1767) a přelití většiny zvonů byla znovu dokončena v roce 1773. Další úpravy byly uskutečněny v letech 1857 a 1897 v historizujícím novogotickém duchu, čímž se jeho stavební vývoj uzavřel. Na výzdobě interiérů děkanského chrámu se podílela celá řada umělců. Hlavní oltář se sochami sv. Petra a Pavla, Norberta, Augustina, Zikmunda a Václava vytvořil kolem roku 1670 Veit Styrl, autorem obrazu Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 1668 Antonín Stefens ze Steinfelsu. Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše v presbytáři vytvořil J. K. Vetter počátkem 18. století. Varhany pocházejí z 19. století od firmy Schiffner z Prahy. V letech 1993 - 1994 prošel chrám náročnou rekonstrukcí vnějšího pláště. Další a zatím poslední renovace, tentokráte vnitřních prostor kostela, proběhla v letech 2004 až 2007, kdy byl kostel dne 3. 6. 2007 otevřen. Nyní patří opět k architektonickým skvostům města Žatce.