* 29. srpna 1858 Žatec † 1933 Halle
Ve své době proslulý neurolog, psychiatr a vysokoškolský pedagog byl žateckým rodákem. Proslavil se studiem psychiatrických důsledků poškození mozkové kůry a bazálních ganglií. Jeho otcem byl žatecký stavitel Karl Anton.
Gabriel Rudolf měl několik sourozenců. Roku 1850 se narodila jeho sestra Marie Anna Carolina, roku 1852 bratr Karl Anton Peter Maria, roku 1853 Paulina Maria Elisabeth, roku 1855 Wenzel Theodor, roku 1856 Maximilian Anton Maria, roku 1858 náš Gabriel Rudolf a roku 1860 ještě Anton Josef Gabriel. (A. Seifert: Die Stadt Saaz im 19. Jahrhundert, 1902,s. 225, s. 344).
Matkou Gabriela byla Elisabeth roz. Banhans. Protože jméno její rodiny je často uváděno nesprávně, nejčastěji v podobě Panhaus, jindy jako Panhans, připomeňme zde několik základních údajů souvisejících s naším tématem.
Elisabeth byla dcerou měcholupského učitele. Prestiž rodiny významně pozvedl její nadaný bratr Anton Freiherr von Banhans (1825 – 1902), který byl roku 1858 Gabrielovi za kmotra. Kmotrou mu byla i jeho manželka Gabriela, po které patrně získal jméno.
Gabrielův kmotr a strýc Anton Banhans získal později i šlechtický přídomek za svoje zásluhy v rakouských úředních službách. Vystudoval práva a věnoval se
politické činnosti. Roku 1867 se stal poslancem českého sněmu za obvod Most – Bílina. Ve sněmu zasedal až do roku 1886, vyslán byl i do říšské rady ve Vídni. Roku 1870 byl krátce ministrem zemědělství (1870) Předlitavska. V letech 1871 -1875 byl ministrem obchodu. Z titulu tohoto úřadu měl na starosti regulaci výstavby železnice. Dozorem nad výstavbou železnice byl v žateckém regionu pověřen i jeho švagr, žatecký stavitel Karl Anton, Gabrielův otec. Banhansův syn Karl (tedy bratranec Gabriela Antona) se rovněž stal ministrem, konkrétně ministrem železnic.
I Gabriel byl mimořádně nadaný, byť v jiném oboru. Dosáhl skvělého postavení již ve velmi mladém věku. Studoval na gymnáziu v Žatci a v Praze. Na univerzitu chodil v Praze, Vídni a Štýrském Hradci, kde roku 1882 promoval na doktora medicíny. Zkušenosti sbíral v dodnes známé léčebně chorobomyslných v Dobřanech a na Psychiatricko- neurologické klinice Německé univerzity v Praze.
Poté pracoval od roku 1887 jako asistent na Psychiatrické klinice ve Vídni. Roku 1889 habilitoval, od roku 1891působil v Insbrucku, od roku 1894 v Štýrském Hradci. Posledním místem jeho působení bylo německé město Halle, kde byl jmenován profesorem na nervové univerzitní klinice. Na jejích stránkách najdeme dnes jeho krátký životopis https://www.catalogus-professorum-halensis.de/antongabriel.html .
Roku 1909 se stal zakládajícím členem Mezinárodní ligy proti epilepsii. Od roku 1911 byl členem německé akademie věd Leopoldina. Za svou péči o nervově choré v lazaretu v Halle za první světové války obdržel železný kříž a medaili Červeného kříže.
Do důchodu odešel roku 1926. Ve městě pak vedl poradnu pro nervově choré. Byl autorem řady odborných publikací. Dodnes se po něm jmenuje jedna nervová porucha, kterou popsal spolu se svým kolegou Josephem Babinskim (1857-1932). Jde o Anton-Babinského syndrom. Jeho dcera Lisette (1907–1977) se provdala za psychiatra Franze Günthera von Stockert.
Město Žatec se hlásilo ke svému slavnému rodákovi již za jeho života. Roku 1928, kdy Anton slavil sedmdesáté narozeniny, navrhl starosta Rudolf Ritter von Schönfeld na zasedání městské rady, aby bylo Antonovi zasláno oficiální blahopřání. Podrobně vylíčil jeho životopis a neopomněl zdůraznit ani zmíněné příbuzenství s někdejším ministrem von Banhansem. Starosta také navrhl pojmenování ulice v Podměstí na Dr. Anton Gabriel – Strasse (dnešní Čelakovského). Zmínil rovněž, že Gabrielově otci patřil dům na dnešním Chelčického náměstí č.p. 208, známý tehdy jako Reinhaus (podle dalších majitelů rodiny Rein).
Zmatek vládne v přesném určení narození a úmrtí Antona Gabriela. Jeho oficiální životopisy uvádějí nejčastěji jako datum narození 28. srpen 1858. Žatecký historik A. Seifert má ve výpisu z matrik 29. srpen 1858, což potvrzuje i originální žatecká matrika.
Starosta Schönfeld zmínil roku 1928 ve své řeči, že Anton oslavil 70. narozeniny 3. srpna, což byl patrně den oslavy, nebo starostův omyl. Podobný, i když menší zmatek je i u data úmrtí 3. nebo 5. leden 1933.
PhDr. Milada Krausová,Ph.D.
