Anton Karl Gnirs

* 18. ledna 1873 Žatec † 10. prosince 1933 Loket

Anton_GnirsŽatecký rodák Anton Karl Gnirs se stal významným německy píšícím historikem umění a archeologem. Jeho podrobný životopis či soupis jeho rozsáhlého díla najdete nejen v řadě odborných slovníků, ale i na wikipedii, té českéněmecké. Jeho životopis nechybí ani na stránkách Archeologického ústavu AV ČR.

Bohatou obrazovou dokumentaci z jeho výzkumů u nás i v cizině si můžete prohlédnout na adrese.

V Žatci se narodil a žil jen krátce, ani ve své pozdější odborné činnosti a výzkumech se zdejšímu regionu výrazně nevěnoval. Přesto stojí jeho osobnost v naší regionální encyklopedii na připomenutí.

Narodil se v domě na dnešní třídě Obránců míru v č.p. 638 (dnes Dům dětí a mládeže) jak dosvědčuje záznam v matrice.

Jeho otec Anton byl ředitelem Severozápadočeské uhelné akciové společnosti v Chomutově. Matka se jmenovala Mathilde, roz. Schwarzbachová. Brzy se přestěhovali do Chomutova, kde Anton studoval na gymnáziu. Maturoval roku 1893.

Následovalo studium germanistiky, zeměpisu a dějepisu na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Později se rozhodl pro specializaci dějiny umění, klasické dějiny a archeologie. Roku 1898 publikoval svoji první vědeckou studii. V roce 1899 složil zkoušku učitelské způsobilosti. Začínal jako suplent v Plzni na vyšší reálce a na zdejší průmyslové škole.

Od roku 1899 učil jako prozatímní (o rok později řádný) profesor na rakousko-uherské vojenské námořní reálné škole v Pule (dnes Chorvatsko). Od roku 1901 byl členem Rakouského archeologického institutu ve Vídni.

V roce 1902 byl jmenován konzervátorem Centrální komise pro umění a památkovou péči pro Istrii. Roku 1903 promoval na doktora v Praze. Podnikl studijní cestu po Itálii, Řecku a Malé Asii.

Následující léta vedl archeologický výzkum v Pule a na ostrově Brioni/ Brijuni. Působil jako pedagog v Pule a Gorici (dnes Slovinsko). Roku 1909 dostal stálou vědeckou dovolenou, aby se mohl věnovat vědeckým výzkumům. V letech 1915–18 měl na starosti památkovou péči rovněž v Kraňsku (část dnešního Slovinska) a Korutanech. Za první světové války byl oficiálně i příslušníkem c. a k. námořnictva, po válce zasedal v komisi pro příměří. Za války se snažil zachraňovat cenné památky, zejména historické zvony.

Po konci Rakouska-Uherska se vrátil nejprve na Chomutovsko. Již roku 1917 se oženil s Margaretou Steinovou, dcerou Hugona Steina z Anna-Hofu u Chomutova. Roku 1918 se jim v Chomutově narodila dcera Anna. V nové republice se musel prosazovat znovu. V Chomutově nezískal místo, ale uspěl v Lokti. Zde učil na místní reálce, přispěl k založení knihovny roku 1921 a od roku 1923 vedl zdejší městské muzeum a archiv.

Masaryk při návštěvě MušovaPodařilo se mu rovněž vrátit k archeologickým výzkumům, opět dostal dlouhodobou dovolenou, roku 1925 se stal státním konzervátorem pro antické památky a pohraniční oblasti. Vedl několik výzkumů na významných archeologických lokalitách, např. ve Slatině ve 20. letech, 1929–1930 Žírovicích u Františkových Lázní, 1927–1928 na jižní Moravě (Mušov) a na Slovensku (Stupava), ve třicátých letech pak na císařské falci (hradě) v Chebu. Výzkum v Mušově (doba římská) podporoval i prezident Masaryk, dochovala se i fotografie z návštěvy Masaryka v Mušově z 22. 6. 1928. Gnirs v Mušově odkryl základy dvou domů, jednu obytnou budovu a římské lázně. Dnes je Mušov vyhledávanou turistickou lokalitou.

Gnirsův hrob v Chomutově wikipedia. orgGnirs zemřel v prosinci roku 1933 v Lokti. Pohřben byl do hrobu rodiny Steinů v Chomutově, roku 1935 ozdobil jeho hrob pískovcový náhrobek z dílny sochaře Willyho Russe z Krásna s láskyplným věnováním od jeho ženy a dcery. Náhrobek je dnes památkově chráněn.

Jeho rodiště Žatec nezaznamenalo jeho úmrtí v městské kronice jako u jiných slavných rodáků. Buď se na jeho žatecký původ zapomnělo, nebo autorovi přišel málo nacionalistický. Tohoto památkáře a archeologa skutečně příliš nezajímaly národnostní spory mezi Čechy a Němci, na rozdíl od řady jeho současníků. A to poznal při svých studiích Prahu právě v době největších rozbrojů mezi Čechy a Němci v 19. století (90. léta). Rakousko-Uhersko ocenilo Gnirse rytířským křížem Františka Josefa I., získal i rytířský kříž Saského království a roku 1916 titul vládního rady.

Z Gnirsova velmi rozsáhlého odborného díla se u nás můžeme setkat zejména s jeho soupisy památek, které vznikaly za Rakouska-Uherska a později v době první republiky. Zaměřil se na Loketsko, okolí Teplé, Mariánských Lázní a Karlovarsko. Některým objektům a regionálním tématům věnoval i další publikace a články (hrad Loket, Bečov, porcelánky, lázeňství...). Sbíral rovněž pověsti na Loketsku a Karlovarsku. A samozřejmě prezentoval i výsledky svých archeologických výzkumů.

Některé jeho práce vydávala i jeho dcera Anna Gnirs (10. dubna 1918 Chomutov – 20. března 1998 Königswinter, Německo) v Německu. Byla historičkou umění. V Lokti mají dnes oba pamětní desku z roku 2002 u vyhlídky Vzpomínka. Podle jeho životopisu na stránkách Historického ústavu napsal na sto šedesát knih a článků.

Jeho působení bylo věnováno několik odborných konferencí a seminářů, další se chystají na výroční rok jeho narození i úmrtí 2023.

PhDr. Milada Krausová, Ph.D.

 

Encyklopedie
kontakt HLAVNÍ BUDOVA
Regionální muzeum K. A. Polánka
Husova 678
Žatec 438 01
IČO: 00360805
 
telefon
608 200 697
email
rmz@muzeumzatec.cz
bod
mapa

fb instagram youtobe zonerama

 

 

kontakt KŘÍŽOVA VILA
Regionální muzeum K. A. Polánka, pracoviště Křížova vila
Zeyerova 344
Žatec 438 01

telefon
774 192 414, 415 710 389
email
 
bod
mapa
kontakt STARÁ PAPÍRNA
Regionální muzeum K. A. Polánka
pracoviště Stará papírna
Volyňských Čechů 733
Žatec 43801
 
telefon
email
 
bod