Gymnázium se vyvinulo z městské latinské školy, která vznikla pravděpodobně již ve 13. století. První zpráva je až z r. 1335, kdy Jan Lucemburský udělil městu právo jmenovat rektora školy. Koncem 14. století působil ve funkci rektora zakladatel německy psané umělecké literatury Jan ze Žatce (Johannes von Saaz), autor básnické skladby Ackermann aus Beheim – Oráč z Čech. Roku 1575 rektor školy Jakub Strabo vydává spis Schola Zatecensis, který se stává vzorem pro ostatní školy. V druhé polovině 16. stol. a začátkem století sedmnáctého působí na škole řada osobností. Mezi nimi vynikli Georgius Ostracius (Střípek) a Venceslaus Ripa, autor veršovaných latinských žateckých dějin. Po bitvě na Bílé hoře valná část učitelů odchází do emigrace. Žatec byl převážně evangelický. Proto je škola odevzdána do premonstrátů. Roku 1777 je škola zrušena v důsledku josefinských reforem a premonstráti mohou vyučovat pouze privátně. V roce 1807 je gymnázium zásluhou města obnoveno. Dostává od právovárečného měšťanstva budovu na náměstí 5. května. Roku 1873 je ústav postátněn. Jeho první ředitel Josef Hollub se zasloužil o výstavbu nové budovy ale i žateckého městského muzea. Počet studentů školy se pohyboval až kolem 200. Čechů bylo však průměrně jen kolem 5 procent.