První světová válka byla pro všechny obyvatele města šokem. Zatímco v roce 1914 bylo napadení Srbska mohutně oslavováno, později - jak se válka protahovala a přinášela všeobecný nedostatek i základních životních potřeb – došlo ke znatelnému vystřízlivění. Pomineme-li všeobecně známý nedostatek potravin, uveďme pro ilustraci jeden jediný vypovídající fakt: od zimy 1917 nefungoval ani městský vodovod, protože nebylo uhlí pro parní pumpy ve vodárně a celé město tak bylo odkázáno na řeku a studny s nepříliš kvalitní vodou.
Tím nejhroznějším mementem však byl vzrůstající počet obětí, v dosavadních válkách nevídaný, a tudíž i nečekaný. Vojenské a civilní nemocnice nestačily a tak byla vybraná města v bezpečném zázemí prohlášena za lazaretní (často se jednalo o města lázeňská) a v nich byly ubytováni a léčeni ranění a nemocní vojáci. Lazaretním městem se stal také Žatec.
Sanitní vozy přivážejí první raněné
Měl sice na svou dobu velkoryse koncipovanou nemocnici, ta se však brzy zaplnila a nestačila pojmout všechny potřebné. A tak ranění vojáci byli ubytováváni tam, kde to bylo jen trochu možné. Nejprve to byly části školních budov, které bylo možno při výuce oželet, např. tělocvičny.
Lazaret v místní tělocvičně (Turnhalle)
Lazaret v budově střelnice
Dodejme, že kupř. tělocvičnu gymnázia zabrala armáda pro výše zmíněné využití již v roce 1916. Současně se pořádaly nábory na ošetřující sestry v těchto provizorních lazaretech.
Střelnice - ošetření pacienta
Jak raněných přibývalo a speciální vlaky přivážely do Žatce další a další, muselo se pro ně hledat stále více a více místa, byť se o vhodnosti některých míst pro úspěšné léčení dalo pochybovat. A tak na sklonku války byly v lazaret proměňovány nejen celé školy, ale i tovární haly, ve kterých se často nevyrábělo, protože chyběly suroviny a kvalifikované pracovní síly. Tak byl kupř. zřízen lazaret i v Bechertově továrně na výrobu šroubů a nýtů.
Lazaret v Bechertově drátovně ( dnes šroubárna)
