Do poloviny 19. století sahalo Horní předměstí Žatce přibližně po dnešní Komenského alej. Vstup do něj chránily Čeradická a Červená brána. Žádná z nich už dnes nestojí. Od poloviny devatenáctého století se město s rozvojem průmyslového podnikání a s nárůstem počtu obyvatel rozšiřuje dále k jihu. Ke koloritu této části města patří četné komíny bývalých sušáren chmele i původní skladové prostory, které jsou dnes využívány k původnímu účelu stále méně. Chmel, tato velmi důležitá komodita, západní části prostoru propůjčila jméno. Z Nerudova náměstí vybíhala směrem k jihu ulička Chmelová
a nedaleké náměstí je dnes nazýváno Chmelařským. Dnes je jeho dominantou areál podniku Chmelařství družstvo Žatec a budova bývalé žatecké známkovny chmele (dnes ÚKZUS). V minulosti zde stávala stará pošta.
V dnes zrušené ulici vedoucí stávajícím nádvořím Chmelařství byl roku 1932 vybudován památník s bronzovými reliéfy významných chmelařů Theodora Zulegera, Josefa Fischera a Dr. Hanse Damma.
Asi deset metrů za tímto památníkem došlo v roce 1937 při stavbě chmelařského skladu na místě bývalého hostince Stará pošta
k nálezu největšího českého stříbrného pokladu raného středověku. Poklad uložený v nádobě obsahoval celkem 494 předměty o celkové váze kolem tří kilogramů. Nejpočetněji byly zastoupeny mince, dále stříbrné hřivny, náušnice a záušnice, plechové křížky, kaptorga, toaletní souprava, dva zlaté prsteny a další předměty. Podle mincí byl poklad do země uložen ve druhém desetiletí 11. století.
Na Horním (Pražském) předměstí vznikla čtyři náměstí: Chmelařské (Rossmarkt, Alte Viehmarkt), náměstí Nerudovo (dříve Hrnčířské – Töpferring, Rebitzerplatz), náměstí Smetanovo (Viermarkt, Goetheplatz, Rudolf Hess-Platz, Reinhard Heydrich-Platz) a náměstí Prokopa Velkého (Fischerplatz).
Širší prostor Nerudova náměstí je znám v minulosti pod místním názvem Brandejs. V osadě tohoto jména je doložen kostel sv. Michala, který se nacházel v nádvoří chmelařských objektů v Jv části náměstí. Zde se dodnes nalézá i jeden druhotně zazděný náhrobní kámen ze zrušeného hřbitova. Kostel sv. Michala je poprvé uváděn jako farní r. 1356. Jeho patrocinium i archeologický výzkum opodál svědčí pro jeho starším raně středověkém původu. Z písemných pramenů je známo, že byl r. 1587 z peněz měšťanů přestavěn a renovován, v 17. století měl dva oltáře a dva zvony. Dne 18. 7. 1681 byl postižen požárem a pak znovu obnoven. Roku 1741 byla upravena kostnice, na portál byl umístěn obraz archandělů Michaela a Gabriela a kostel osazen novými vraty. Další požár postihl Brandejs 5. 5. 1788, kdy kromě 91 domů a 24 stodol v Žatci byl ohněm znovu postižen i kostel sv. Michala. Filiálním kostelem ke sv. Michalu byl kostel sv. Víta.
Smetanovo náměstí bylo v 19. století označováno jako Dobytčí trh, tedy místo, kde se zřejmě již od středověku konaly trhy s dobytkem.
Náměstí bylo renovováno v 2. polovině 90. let 20. století. Zde umístěná plastika sv. Jana Nepmuckého s křížem a ratolestí je chronogramem datována do r. 1700, renovována byla v r. 1884.
Náměstí Prokopa Velkého, jemuž dnes vévodí budova Chmelařského muzea,
bylo v prvním desetiletí 21. století kompletně renovováno a některé staré chmelařské budovy byly rekonstruovány pro Chrám chmele a piva.
Vzrůst počtu obyvatel a rozvoj školství ve 2. polovině 19 století si vyžádaly stavbu nových školních budov. V linii Komenského aleje v prostorách dříve nazývaných Umbefleckte Empfängniss Maria byla v roce 1880 postavena budova spojené obecné a měšťanské školy, která se stala největší školní budovou v širokém okolí.
Jižně od ní bylo na volném prostranství postaveno v roce 1903 státní gymnázium
a východně od něj v r. 1920 nová budova Státního učitelského ústavu.
Na samém východním okraji města při cestě na Louny, v širším prostoru dříve nazývaném Gericht, byl v r. 1866 založen nový městský hřbitov s kostelem sv. Antonína.
Při cestě na Rakovník byla v letech 1873–1878 vystavěna továrna na kartonáž,
postupně byly budovány i honosné vily
nebo budova okresního zastupitelství.
V klínu mezi cestami na Radíčeves a Kadaň bylo po parkových úpravách dosud nevzhledné rokle přistoupeno k dalšímu rozšíření městského parku pod novou městskou nemocnicí, postavenou v r. 1899 a zbudován byl i městský chudobinec.
V místě bývalého mýta nad roklí zvanou Rachelburg byl z donace průmyslníka Lűdersdorfa postaven v roce 1898 evangelický kostel s farou.
