Žatecký starosta v letech 1898 – 1900. Pocházel ze starobylé patricijské rodiny Ungarů, která do Žatce přišla v 17. století z Bochova. Roku 1655 získal Kristián Ferdinand Ungar právo pobývat ve městě. Byl činný v krajské správě, v letech 1663 – 1672 se stal senátorem, v letech 1676 – 1692 krajským rychtářem. Členy rodu najdeme mezi vojáky, úředníky, poštmistry i knihovníky.
Karl Ungar měl několik slavných jmenovců.
Jeden Karl Ungar byl žateckým primátorem v letech 1760 – 1764. Zemřel roku 1764 a je pohřben v kapucínském klášteře.
Další Karl (Rafael) Ungar (1744 Žatec – 1807 Praha) patří k nejznámějším členům této rodiny. Zmíněný Kristián Ferdinand byl jeho praděd, primátor Karl jeho otec. Karl Rafael Ungar dosáhl kněžského svěcení, stal se knihovníkem na Strahově, později ovšem pro své osvícenské názory z kláštera vystoupil. Působil také jako vysokoškolský pedagog, byl děkanem teologické fakulty a roku 1789 – 1790 rektorem pražské univerzity. Od roku 1780 byl správcem univerzitní knihovny. Vymyslel evidenční knihovnický systém, jehož základy se používají dodnes. Uvádí se, že byl svobodným zednářem. Roku 1790 ho Leopold II. jmenoval císařským radou. Blíže k této zajímavé osobnosti zde nebo na wikipedii.
Náš Karl Ungar se narodil 23. ledna 1838 v Žatci. Svědčí o tom záznam v matrice digitalizované dnes na adrese
Karlův otec Josef Ungar byl v Žatci poštmistrem, což byl za Rakouska velmi vážený úřad. Městský historik Seifert zmiňuje, že se Josef rád procházel po náměstí se svými přáteli v tehdy módním cylindru, který měl vždy trochu nakřivo. Byl prý vždy dobře naladěn. Karlova matka Marie Aloisie, rozená Gansel, byla dcerou advokáta z Prahy. Karl měl několik sourozenců. Nejstarší Josef Anton Johann (1832-1887) se věnoval vojenské kariéře, dosáhl hodnosti nadporučíka. Starší byl také Ferdinand Maria Michael (nar. 1835). Mladší sourozenci se jmenovali Emanuel Stephan Adam (nar. 1845), Rosa Leopoldina Anna (nar. 1847), Gabriela Anna Constancie (nar. 1851) a Eugenie Anna Johanna ( nar. 1854).
Rodina žila ve starém barokním domě na dnešním Hošťálkově náměstí čp. 62 kousek za žateckou radnicí. Karlův otec Josef Ungar zemřel ve věku 74 let roku 1874. Matka ve věku 78 let roku 1888, tedy krátce po svém nejstarším synovi.
Karl vystudoval práva. V 80. letech 19. století je zmiňován jako vedoucí žateckého německého školského spolku Schulverein. Roku 1890 byl zvolen do městské rady. V době, kdy už byl prvním radním, se starosta Konstantin Ritter von Schönfeld rozhodl odstoupit. Nejprve si vzal delší dovolenou, následně potvrdil, že skutečně končí. Zastupoval ho právě Karl Ungar, který pak byl zvolen starostou pro zbytek volebního období. V úřadě tak byl jen od podzimu 1898 do září 1900. Protože byl starostou jen krátce, je i množství informací o něm poměrně omezené. Obvykle se zdůrazňuje jeho příslušnost k rodu Ungarů, někdy i s připomínkou, že jedna větev rodu používala od roku 1675 i šlechtický přídomek von Ritterpurg. Zmiňuje se rovněž, že v tomto období bylo mnoho sporů, jak mezi Čechy a Němci, tak mezi umírněnými a novějšími radikálními německými stranami.
Městská rada tehdy řešila některé dlouhodobé problémy, jako byla pitná voda ve městě. Dělaly se např. rozbory ve studnách. Jednou z největších akcí byla stavba nové nemocnice, která byla slavnostně otevřena za účasti městské a okresní honorace, zástupců církve i spolků roku 1899. Pojmenována byla po císařovně Alžbětě, manželce vládnoucího císaře Františka Josefa. Stejně jako stará nemocnice, dnešní budova Regionálního muzea K. A. Polánka. Ta měla být změněna na sirotčinec.
Bylo rozhodnuto o definitivním zrušení hřbitova u kostela sv. Václava v Podměstí i zboření rozpadlého kostela sv. Mikuláše na Pražském předměstí. Došlo k rozšíření nového hřbitova u sv. Antonína. Město pro tento účel za 39 000 zlatých vykoupilo a odvodnilo pozemky od Rosy Kreibichové a Ferdinanda Kraupnera (1889 – 1900). Opraven byl kostel sv. Jana Nepomuckého v Mlynářích. Velkou akcí byla stavba nové základní školy v Podměstí, která začala roku 1898 a skončila v říjnu 1899. Byla výrazně dražší, než stavba větší a výstavnější školy v dnešní Komenského aleji, což bylo podrobeno kritice.
Zprávy o osudech Karla Ungara po zvolení nového starosty jsou kusé. Dle adresářů mu stále patřil dům č.p. 62 na tehdejším Františkově náměstí (dnešním Hošťálkově náměstí), který zprvu vlastnil se svými sourozenci.
Zájem kronikáře vzbudil až jeho konec. 6. června 1909 se Karl Ungar postřelil a následujícího dnes zemřel. Důvodem měly být potíže se zrakem a finanční problémy. Kronikář připojil poznámku, že pro Karla Ungara byla typická čestnost, spravedlnost a vybrané způsoby.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
