V souvislosti s diskuzemi o dalším osudu pražského pomníku maršála I. S. Koněvova roku 2019 došly i do žateckého muzea dotazy ohledně Koněvovy návštěvy v Žatci. Byl tu opravdu? Kdy přesně? A co tu dělal?
Pokusme se na tuto otázku alespoň částečně odpovědět. Pramenů k jeho krátkému pobytu je totiž v regionu poskrovnu. A to je Koněvova návštěva z neděle 12. května 1968 v Žatci zmíněna dokonce na první stránce komunistického deníku Rudé právo (13.5.), byť v patřičně ideologickém kabátě.
Městská kronika přináší rovněž tehdy povinně ideologicky podbarvené líčení. Uvádí doslova: „Maršál Koněv v Žatci. Dne 12. května hostilo naše město velmi vzácnou návštěvu. Žatecké vojáky navštívil maršál Koněv a pobesedoval s nimi v přírodním kinu. Ačkoliv po celou dobu jeho vystoupení před našimi vojáky hustě pršelo, vytvořil se mezi nimi a jejich vzácným hostem srdečný vztah upřímného přátelství. Vojenská delegace SSSR v čele s maršálem I. S. Koněvem si prohlédla i žatecká kasárna."
(Kronika Žatec 1968, Archiv RMŽ s. 148)
Přílohy ke zprávě se bohužel patrně díky cenzurnímu zásahu komunistické moci po okupaci 1968 ztratily. Nicméně první dvě otázky jsou zodpovězeny. Opravdu v Žatci byl. Ještě před srpnovou okupací. Připomeňme ještě spory ohledně jeho tehdejšího postavení. Od roku 1963 byl Koněv mimo aktivní službu. Historici ovšem uvádějí, že byl podle oficiálních životopisů stále členem Ústředního výboru KSSS. Podle některých pramenů patřil také mezi členy skupiny generálních inspektorů armády.
Co tu dělal?
Deník Rudé právo měl jasno. Sovětská delegace přijela do tehdejšího Československa slavit výročí osvobození. Pokud však nahlédneme do studií historiků, kteří se zabývají a přou o výklad tohoto období, dočteme se například, že její přílet do Prahy (8.5.1968) byl pro českou stranu velkým překvapením. Návštěvníci tvrdili, že přijeli popřát nově zvolenému prezidentu Ludvíku Svobodovi, který byl ovšem zvolen již koncem března. Navíc se mu dostalo již dosti oficiálních gratulací z tehdejšího Sovětského svazu.
Maršál Koněv a další členové delegace se setkali s prezidentem Svobodou hned ve středu 8. května na slavnostní recepci na Pražském hradě. Rudé právo (9.5.) psalo o „setkání starých přátel, spolubojovníků z východní fronty".
Ve čtvrtek 9. května byla na programu účast na oslavě 23. výročí osvobození Československa Rudou armádou. Ty proběhly v přírodním Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze. Projev na tomto „svátku osvobození, přátelství a míru" měl prezident Svoboda. Symbolickou štafetu přátelství a míru převzali světoznámí sportovci Dana a Emil Zátopkovi. Na maršálovi Koněvovi bylo přednesení zdravice, což se dle pamětníků neobešlo bez vyrušování z publika. Rudé právo (11.5.) přineslo nejen plné znění Svobodova projevu, ale i fotografii z oslav, na které je maršál Koněv zvěčněn s prezidentem Svobodou a s Alexandrem Dubčekem. Nechybí ani dívenka ve světlých šatech s památníčkem, která prosí právě o Koněvův podpis.
Po oslavách se delegace po skupinách rozjela po Československu. A začala plnit úkol, kterým byla pověřena. Koněvova skupina patrně o dvanácti členech měla základnu v Praze. Sověti si přáli hovořit s pracujícími a s vojáky. Proto byl jako jeden z cílů návštěvy, kterou lze nazvat i inspekcí či průzkumem nálad v tehdejším Československu zmítaném reformními myšlenkami, vybráno posádkové město Žatec.
V sobotu 11. května navštívil Koněv útvar Pohraniční stráže v Plané u Mariánských Lázních. Proběhlo setkání s vojáky a vojenská přehlídka. Dle tisku delegáti nešetřili zdvořilostmi ohledně vzorné morální připravenosti československých pohraničníků. Obecně lze říci, že se Koněv vyjadřoval při své návštěvě Československa vždy raději zdrženlivě, diplomaticky nebo vůbec, na rozdíl např. od maršála Moskalenka.
V neděli 12. května nebyl na programu jen Žatec. Dopoledne byli delegáti v průmyslovém Kladně na mítinku pracujících v závodě nesoucím Koněvovo jméno a na kladenské radnici. Až odpoledne přijeli do Žatce. Vojáci byli pro ten účel shromážděni v dnešním letním kině. Jak už víme z kroniky, počasí akci příliš nepřálo. Hustě pršelo. Následovala návštěva žateckých kasáren. Další podskupiny zamířily v regionu také k vojenským útvarům do Litoměřic, Lovosic a Mostu. A pochopitelně i do velkých průmyslových závodů.
Koněv s hlavní částí delegace navštívil pak 13. května ještě průmyslovou Plzeň. Zde byl přijat na radnici, prohlédl si někdejší Škodovy závody a besedoval s vojáky. Rudé právo (14.5.) v tomto případě ovšem psalo na prvním místě o Moskalenkově návštěvě Ostravska. Zdůraznilo jeho kritické výroky na adresu československého reformního hnutí i slib sovětské pomoci v případě nutnosti. Koněv byl zmíněn až v druhé kratší části článku, věcně a jen s výčtem navštívených míst. Jedna věta byla věnována Leljušenkově návštěvě tankového útvaru v jižních Čechách. Všichni delegáti odletěli 14. května za povinného ubezpečování našich představitelů o připravenosti hájit socialismus.
Za zmínku v této souvislosti stojí také teorie některých historiků o možnosti invaze sovětských vojsk již v květnu, právě v době oslav osvobození. Jindy se v této souvislosti píše jen o manévrech v rámci vojenského cvičení, či o testování reakcí české strany na možný vstup vojsk.
Koněvova návštěva Žatce je zmiňována v knižních dějinách města, větší publicitě a známosti se ale dostalo spíše návštěvě prezidenta Ludvíka Svobody, který přijel do Žatce 30. června 1968. Ze Svobodovy návštěvy se dochoval i soubor fotografií. Fotografická dokumentace z Koněvovy návštěvy v Žatci v muzeu k dispozici není.
PhDr. Milada Krausová, Ph.D.
