Jaromír

Jaromír Přemyslovec se dostal na český trůn třikrát, krátce roku 1003, podruhé v letech 1004 –1012 a potřetí v letech 1033 – 1034. Byl prostředním z trojice synů Boleslava II. Pobožného. Jeho starším bratrem byl Boleslav III. Ryšavý, mladším pak ambiciózní Oldřich. Jaromír prožil mimořádně tragický osud.

 

Jeho starší bratr ho v obavách o moc nechal vykleštit. Ve středověku to znamenalo vystavení všeobecnému posměchu. Muž, který nemohl mít potomky a zejména potencionální kníže, od kterého se předpokládalo zajištění nástupnictví, byl zcela společensky znemožněn. Přesto se Jaromír jako nejstarší žijící Přemyslovec podle vžitých pravidel tzv. seniorátu dostal roku 1003 na knížecí stolec krátce po vyhnání svého krutého a nenáviděného bratra Boleslava III. Ze země však musel utéci před Poláky.

 

K návratu na knížecí stolec (potvrzený českými předáky) mu dopomohlo vojenské tažení Jindřicha II. i celková nechuť k Polákům u Čechů. Poláci si podrželi jen Moravu. Jaromír byl podruhé knížetem v letech 1004 – 1012.

 

Sesadil ho jeho bratr Oldřich. Ačkoliv i tentokrát spoléhal na pomoc Jindřicha II., ocitl se nakonec ve vězení v Utrechtu. Jindřich se rozhodl přiklonit na stranu Oldřicha, kterého považoval za schopnějšího.

 

Jaromíra propustil až nový římský král Konrád II. roku 1033, který ho chtěl využít proti Oldřichovi. Oldřich se však dokázal vymluvit z hrozícího zajetí sliby. Když se vrátil do Čech, nechal Jaromíra oslepit. Jaromír se pak dostal na český trůn ještě potřetí, po Oldřichově smrti. Vzdal se však trůnu v prospěch kněžice Břetislava, Oldřichova nemanželského syna. I tak mu nebylo dopřáno klidu. Jeho konec byl tragický a komický zároveň. Roku 1035 ho najatý vrah probodl na záchodě. Kosmas píše, že byl zabit „když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních."