33. Nestandardně vyrobené chmelové známky

33. Nestandardně vyrobené chmelové známky

Tato svým počtem nevelká kategorie chmelových známek tvoří přechod mezi známkami odborně vyrobenými v ražebně a svépomocí zhotovenými kovářskými známkami. Jejich střížky byly obyčejně vyrobené strojně, text byl pak vyražen většinou ručně pomocí trnů - punců nebo větších raznic s legendou sestavenou ze spojených trnů (razniček).

Za archetyp takových chmelových známek snad lze označit známky s korunovaným J, které jsou přiřazovány Juliu Jankovi z obce Staňkovice na Žatecku. O významu vbité baronské sedmistěžejkové korunky se lze jen dohadovat, protože údajný vydavatel nebyl šlechtického původu. Tyto mosazné jednostranné ražby se vyskytují ve dvojím průměru – okolo 28,5 mm (obr. 1) a 23,5 mm. Navíc existují i známky trojúhelníkové, zde uveřejněná má délky stran 29-30-31 mm.

obr. 1-2

Typickým zástupcem tohoto druhu známek jsou zinkové ražby známé z obcí Vinařice, Nový Dvůr a Třtice. Na odborně vyrobené střížky s provazcovou ozdobou na jedné a vroubkovaným kruhem při okraji druhé strany je zpravidla na straně s provazcem ručně vbitá legenda. Podle provedení jde o práci jednoho zhotovitele. Zajímavostí je, že tuto skupinu známek stejné fabriky tvoří čtyři druhy známek z Vinařic na Lounsku a po jedné z Nového Dvora a Třtic na Rakovnicku, tedy obcí od sebe poměrně vzdálených na to, aby byl výrobce z některé zmíněné vsi.

obr. 3-10

Pravděpodobně pomocí raznice byly z rubní strany vyražené z líce vystupující iniciály VŠ a hodnota 1/4 na známkách z tenkého mosazného pocínovaného (?) plechu. Jde o známky, které si po druhé světové válce nechal vyrazit Vladimír či Vladislav Šťastný z obce Čejkovice na Kadaňsku.

obr. 11

Za nestandardně provedené lze označit i některé známky ražené razidly, a to tehdy, je-li razidlo vyryto neuměle. Příkladem je ražba rolníka Gregora z obce Přílepy.

obr. 12 - 13

Blíže ke kovářským známkám jsou svým provedením známky z Nové Vsi u Loun. Vydal je František Šedivý st. (*1905 – +197?), který se přiženil do statku Jana Lehečky, někdejšího schwarzenberského dvora čp. 1 v Nové Vsi. Známky dle vzpomínek F. Šedivého ml. vyrobil za války údajně z antikora švagr F. Šedivého st. Ladislav Ibl v kladenské Poldovce. Známky doplnily chybějící schwarzenberské známky, které se ve statku nadále užívaly, a to až do roku 1958, kdy rodina vstoupila do JZD Nová Ves, sloučené později do JZD 3. pětiletka Hříškov.

obr. 14 - 17

Do skupiny nestandardně provedených známek lze zařadit i dosud anonymní ražby neznámého jednotného zemědělského družstva, které na svých známkách zobrazovalo hlavu Turka (?) se šavlí či dlouhým zahnutým nožem v ústech. Známky byly opakovaně publikovány ve snaze najít pamětníka, který by určil jejich provenienci, ale s nulovým výsledkem. Viz obr. 5-6 z 19. dílu.