19. Anonymní známky

Trvalým problémem při studiu účelových známek a chmelové známky netvoří výjimku, jsou anonymní či poloanonymní ražby. Za anonymní se označují ražby neznámé provenience bez legendy či jiného označení vydavatele (erb, logo atd.).

Většinu chmelových známek neznámé provenience lze označit jako poloanonymní. Líce takových ražeb nesou zpravidla iniciály nebo celé jméno vydavatele, někdy je u těchto údajů uvedeno i číslo popisné. V několika málo případech doplňuje lícní legendu i třetí litera, která je patrně počátečním písmenem názvu obce - u takových známek je určitá naděje na dodatečné určení.

Odborně zhotovené anonymní a poloanonymní známky tvoří necelých 15% z množiny v současnosti známých chmelových známek. Doposud se podařilo blíže určit asi jednu třetinu z nich.

K určení někdy dopomůže náhoda, jindy zvláštní indicie, např. vysoké čp., které lze hledat pouze mezi městskými čísly. Příkladem je známka Emila Frieda, obchodníka chmelem ze Žatce (obr. 1).

Obr. 1 - mosaz, průměr 21 mm

K některým poloanonymním ražbám se vážou více či méně pravděpodobná určení jejich původu či vydavatele, která se tradují mezi sběrateli. D. T. (obr. 2 a , 2 b) je kupříkladu interpretováno jako Domaine Tuchorschitz (Velkostatek Tuchořice), E. C. (obr. 3) jako Eugen Czernin, známky označené W (obr. 4) bývají přidělovány Vilému Vidtmanovi z obce Želeč atp. Je však málo pravděpodobné, že by se v budoucnu objevily přesvědčivé důkazy, které by původ známek potvrdily.

Obr. 2 a , b - mosaz, průměr 18 mm (rub hladký)

Obr. 3 - mosaz, průměr 25,5 mm

Obr. 4 - mosaz, průměr 33 mm

Obracíme se na návštěvníky stránek, aby pomohli s identifikací známek, které vzhledem k době svého vzniku, přelomu 40. a 50. let minulého století, dozajista pamětníky svého užívání dosud neztratily.

Popis jednostranných ručně ražených známek: uprostřed líce je nápis J Z D, pod ním je hlava Turka (?) se šavlí v ústech, nahoře je buď zlomek 1/4, značící hodnotu známky 1 věrtel nebo zlomek 3/4 čtvrtiny označující nominální hodnotu tři čtvrtiny věrtele (obr. 5). Některé známky jsou bez hodnoty (obr. 6). Známky byly vyrobeny ve trojím materiálovém provedení, z hliníku, zinku a pozinkovaného železa, jejich průměr se pohybuje kolem 27 mm .

Známky jsou poměrně běžné a sběrateli bývají přiřazovány nejčastěji do Ročova. Pokus potvrdit ročovskou provenienci kontaktováním pamětníků v Ročově ale nepřinesl předpokládaný výsledek. Spekulací je, že ročovský původ známek je pouhou konstrukcí sběratelů na základě vzdálené podobnosti hlavy Machometána s hlavou jeho souvěrce v pravé (heraldicky levé) dolní části schwarzenberského erbu, všeobecně známého kupříkladu z ročovských schwarzenberských ražeb.

Doufáme, že sdělení někoho z návštěvníků stránek, který se s těmito známkami setkal, na poštovní nebo e-mailovou adresu muzea přinese konečně rozřešení otázky původu těchto zajímavých ražeb.

Obr. 5, 6 - hliník, průměr 27 mm

Tabulka přináší v abecedním pořadí podle první litery legendy lícní strany známek, u nichž není známo jméno vydavatele nebo místo užívání. Budeme vděčni za jakékoliv informace, které pomohou k určení těchto ražeb.

© Marek Cajthaml 2005

ZPĚT