27. Chmelové známky I. B. Pichl v Praze

Podnik založil Ivan Bojislav Pichl (1850 - 1923), původním povoláním chemik, který v roce 1869 otevřel závod na výrobu kaučukových razítek, na jejichž vynalezení se podílel. Zakoupením ryteckého závodu Jana Kvasničky v Celetné ulici 33 roku 1885 rozšířil závod na kovorytectví a ražebnu. Podnik na sebe upozornil širší veřejnost účastí na Národopisné výstavě v Praze roku 1895, kde I. B. Pichl zřídil Kutnohorský mincverk, rekonstruovanou středověkou mincovnu, v níž se předváděla historická výroba mincí. V roce 1910 Pichl pronajal od obce pražské restauraci Pod Letnou, kam přestěhoval ražebnu, jež nesla obchodní název Monetaria Pragensis. Tento objekt, zvaný též "V Pichlovně", byl ve druhé polovině 30. let dvacátého století určen z důvodů budování komunikace k demolici. Firma, evidovaná v obchodním rejstříku pod názvem Rytecký ústav I. B. Pichl a řízená v té době již společníky ing. Karlem Mertou, Václavem Švermou a Janem Kouřilem ml., přesídlila do Letohradské ulice č. 10 v Praze 7. Tam působila do svého znárodnění a začlenění do družstva Znak na přelomu 40. a 50. let dvacátého století. Tolik stručně k její historii.

Výrobní sortiment závodu byl poměrně pestrý. Kromě razítek a rytin firma produkovala razidla, pečetě, plomby, kleště, odznaky, medaile, plakety, ražené výrobky, číslovačky, sešívačky a kancelářské stroje. Největšího uznání a ocenění doznaly medaile, za které zakladatel závodu obdržel v době Rakouska-Uherska řadu vyznamenání a řádů a byl jmenován císařským radou.

Medaile vyrobené v závodě byly zpravidla značeny a tato praxe se uplatnila i na účelových známkách, které podnik jako jeden z prvních v Praze produkoval. Kromě pražské firmy Carl Höfer a syn, činné v první polovině 19. století, jiné ražebny v Čechách své účelové známky neznačily. Pichlovy známky tak lze snadno identifikovat mezi jinými účelovými známkami a na základě analogie rubních stran je možné rozpoznat i známky neznačené.

Z dochovaného materiálu se zdá, že větší část známek byla vyrobena v době Rakouska-Uherska. Z vícehodnotových emisí to jsou kupříkladu dobře známé známky plzeňského Potravinového skladu c. k. státních rakouských drah (obr. 1), plzeňských ledáren Pergál & Rosenkranz (obr. 2), mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement, táborského Potravního spolku, jednotlivé známky železáren v Komárově, premonstrátské kanonie v Teplé, Václava Kejře, nájemce a sládka pivovaru v Praze Bubnech v letech 1892-1908, J. B. Podvína z hostince U zlaté kotvy z Prahy Karlína (obr. 3), pivovaru v Oboře a další.

Obr. 1 - mosaz, průměr 22,6 mm

Obr. 1 - detail se signaturou

Obr. 2 - měď, průměr 25,8 mm

Obr. 3 - měď, průměr 28,2 mm

Na známkách se signaturami PICHL, PICHL-PRAHA a PICHL-PRAG je patrný vliv secese jak v dívčích či ženských motivech, tak i v dekorech. Charakteristické jsou i ozdobné vlasové linky, časté motivy věnců především na rubních stranách, někdy obrazy, ozdobami a písmem až přeplněné pole (plocha) zejména lícní strany známky, vysoká řemeslná kvalita vyrytého obrazu i ražby a nezřídka pro účelové známky velký průměr - nad 30 mm, čímž některé známky připomínají medaile.

Chmelové známky se značkou PICHL jsou v současnosti známé pouze tři. Dvě jsou typickými zástupci firemní produkce, jak byla charakterizovaná výše (obr. 4 a 5), a byly již popsány v jiné souvislosti v díle 11, třetí svou jednoduchostí poněkud z řady Pichlových účelových známek vybočuje (obr. 6). Svou fabrikou připomíná výrobky závodu Pichl ještě neznačená chmelová známka hostinského Fišera z Mutějovic (obr. 7).

Obr. 4 - měď, průměr 29,5 mm , kruh. otvor prům. 2,0 mm

Obr. 5 - mosaz, průměr 32,5 mm

Obr. 6 - mosaz, průměr 22,3 mm (jednostranná)

Obr. 7 - mosaz, průměr 22,8 mm

Všechny tři uvedené známky byly vyrobeny před první světovou válkou. Chmelové známky z "Pichlovny" z období předmnichovské republiky nejsou známé. Co je příčinou, že se firma nepodílela na výrobě chmelových známek v období její konjunktury ve 20. letech dvacátého století, není známo. Nejsou však známé ani chmelové známky další pražské ražebny Vladimír Podivín, která v období první republiky razila účelové známky. Zájem chmelařů především z českých jazykových oblastí tak uspokojila z pražských firem pouze žižkovská ražebna Karnet a Kyselý.

© Marek Cajthaml 2007

ZPĚT