11. Známky s motivem chmele

Chmelové známky, které vyraženým obrazem ukazují na účel svého užití, jsou ražby se chmelovými motivy. Takové známky byly raženy poměrně vzácně po celou dobu strojní výroby chmelových známek. Chmelové ratolesti byly vděčným námětem především pro rubní strany. Z uměleckého hlediska jsou patrně nejlépe provedeny na rubech známek vyražených pražskou firmou I. B. Pichl.

Známka statku Encovany, mosaz, průměr 32,5 mm

Známka s iniciály RFP (Richard a Franz Popper Bezděkov?), měď, průměr 29,5 mm

Stejně zdařilý a fabrikou i podobný je obraz chmelové větvičky na známce s nápisem BROFT vyrobené v neznámé ražebně.

Známka s nápisem BROFT, mosaz, průměr 22,9 mm

Václav Běšínský z Cítolib realizoval ražbu svých četných známek v závodě Rudolf Lässig Žatec. Za námět pro rubní stranu známek z hliníku zvolil chmelovou ratolest. Patrně stejná firma vyrazila pro Josefa Heulera z Lenešic čp. 1 známku s chmelovou větvičkou po obvodu rubu. Ačkoliv se u této známky dosud nepodařilo žateckou provenienci prokázat, její fabrika jí nasvědčuje. Totéž platí i o známce Aloise Rathouského, kterou vydal pro dvory Mory a Kněžice.

Tyto tři ražby lze prohlásit za příklady solidnosti provedení předválečných známek vyrobených v Žatci ražebnou R. Lässig.

Známka Josefa Heulera z Lenešic čp. 1, mosaz, průměr 25,4 mm

Známka Aloise Rathouského pro dvory Mory a Kněžice, mosaz, průměr 21,3 mm

Ojediněle se vyskytují chmelové motivy i na lících chmelových známek. Zajímavou ukázkou těchto známek z doby mezi dvěma válkami jsou ražby Otto Neunera z Kolešovic a neznámého vydavatele skrývajícího se pod monogramem RfP.

Známka Otto Neunera z Kolešovic, mosaz, průměr 25,8 mm

Známka neznámého vydavatele (Richard a Franz Popper Bezděkov?), mosaz, průměr 32,8 mm

Motiv chmele se poměrně často vyskytuje na známkách vyrobených v Žatci po druhé světové válce. Příkladem tohoto typu známek jsou známky JZD Kněževes. Tyto ražby zároveň ukazují na určitý pokles úrovně řemeslného provedení lícního razidla (pro rubní stranu se užívala stará razidla), typický to jev u poválečné produkce žatecké ražebny.

Poniklované železo, průměr 21,4 mm

Zinek, průměr 21,6 mm

 
Zinek, průměr 21,6 mm

Měď, průměr 21,7 mm

Plastové známky z doby kolektivního hospodaření neoplývají uměleckou invencí. V drtivé většině nesou pouze strohý údaj o svém vydavateli. Výjimkou jsou známky JZD Chotěšov a JZD Panoší Újezd, jejichž rub nese schematické spodobnění chmelové šištice s listem. Podobný chmelový motiv, který se vyskytuje na poválečných žateckých známkách, nacházíme i na plastových jednostranných známkách vydané VÚCH pro farmu v Třeskonicích.

Známka JZD Chotěšov, červený plast, průměr 24,2 mm

Jednostranná známka VÚCH Třeskonice, plast okrového zabarvení, průměr 30,4 mm

Upravená verze článku uveřejněného ve Chmelařské ročence 2006.

© Marek Cajthaml 2003

ZPĚT