Mincovní složka pokladu ukazuje, že osudy majitele kopírují osud českého knížete Jaromíra I., který byl po roce 999 vyhnán z Čech svým starším bratrem Boleslavem III. spolu s mladším bratrem Oldřichem a vdovou po otci Emmou. Uchýlil se na dvůr krále Jindřicha II., který ho roku 1004 dosadil na český trůn, a kterému zůstal po dobu své vlády věren a vázán vojenskou pomocí. V roce 1012 byl kníže Jaromír sesazen a vyhnán bratrem Oldřichem ze země. Přesně v tuto dobu také končí shromažďování české mincovní složky depotu, která datuje ukrytí pokladu k roku 1012.
Česká mincovní složka s hiátem mezi lety 999 a 1004, nepatrný přísun bavorských mincí v této době a většina mincí z doby vlády Jaromíra, ať již jeho českých či bavorských, vazbu majitele na knížete Jaromíra jednoznačně potvrzují.Střadatelem mincovní složky tak pravděpodobně mohla být osoba patřící do nejužšího kruhu v družině knížete Jaromíra. Tato charakteristika se nevylučuje s představou danou ostatními složkami žateckého pokladu o majiteli tohoto pokladu jako šperkaři či řemeslníkovi. Špičkoví odborníci na svá řemesla často sdíleli osudy svých pánů a chlebodárců, což se přinejmenším projevilo v přístupu ke zdrojům a financím.
Obdobné složení s hiátem přes období krize českého státu má i nález z Choustníku, ve kterém najdeme vedle pár bavorských české ražby Boleslava I., Boleslava II. a Jaromíra I., a dále nález z Hradce Králové, obsahující ražby Boleslava II. a Oldřicha I. V protikladu k těmto depotům pak stojí poklad chodovlický, jehož majitel tezauroval pouze mince krizového období Boleslava III. a Vladivoje I.
Měsíční program 
Otevírací doba 
Vstupné 
