32. Další napodobování rubních stran chmelových známek?
Zinkové poniklované chmelové známky s lícní legendou DOMAINE TUCHORSCHITZ a hodnotou ¼ na rubu patří k nejvíce rozšířeným, a jsou tak sběratelům dobře známé. Nechal je vyrazit pro svůj velkostatek v Tuchořicích buď Konrad Blaschka [1], nebo jeho syn Hermann, který hospodářství převzal v roce 1920. Připomeňme, že jsou známé ve třech variantách, které se liší lícním i rubním obrazem. (obr.1-3)
Obr. 1 (typ 18a) Obr. 2 (typ 18b)
Obr. 3 (typ 18c)
Společně s mosaznými, opakovaně popisovanými[2] známkami s identickou lícní stranou užitou u chmelové známky s rubní variantou 18a, ale s nominální hodnotou 1 L nebo 1/2 L (obr. 4-5) byly na základě domnělého původu rubního razidla chmelových známek označené za výrobky žatecké ražebny Rudolf Lässig[3].
Obr. 4 Obr. 5
Tento názor bude třeba však u většiny tuchořických známek přehodnotit. Dochovaný v současnosti známý materiál ukazuje na to, že žateckého původu bude s určitostí pouze známka s rubem 18b, který se jako jediný vyskytuje na chmelových známkách ze Žatecka[4]. Varianta a typu 18 je známá pouze ze známek Domaine Tuchorschitz. Rubní razidla 1 L a ½ L byla užitá na známkách pivovarů[5], hostinců a jejich nájemců (obrázky 6-7) z míst poměrně vzdálených Žatci.
Obr. 6 Obr. 7
Žatecký původ těchto známek je tak nepravděpodobný. Varianta 18c je kromě známky Domaine Tuchorschitz ještě známa ze chmelové známky zatím anonymního vydavatele F. P. (obr. 8)
Obr. 8
Protože se známky Domaine Tuchorschitz s rubem 18b jeví nejméně opotřebované, lze vyslovit závěr, že v žatecké ražebně byla ražená pouze tato jediná známka. Předlohou jí byly patrně starší ražby zatím neznámého, patrně pražského, výrobního původu. Mohlo by tak jít o další případ napodobování výrobků konkurence v žateckém závodě[6].
Známky s rubem 18b jsou velmi zajímavou skupinou, kterou tvoří kromě známky z Tuchořic ještě známky dalších dvaceti vydavatelů. Jedná se patrně o jedno z posledních v Žatci zhotovených rubních razidel. Vypovídá o tom skutečnost, že rub 18b byl užit na známkách D. A. G. (Deutsche Ansiedlungsgesellschaft) i druhé podobné nacistické organizace Sächsische Bauernsiedlung GmbH z období druhé světové války, ale i na poválečných známkách JZD, ČSSS, soukromých osob a žatecké zemědělské školy. Tato známka byla ražená po roce 1952[7] a je jednou z nejmladších chmelových známek ražených v Žatci v již znárodněném závodě Mechanika. Žatecký výrobní původ tuchořické známky s rubem 18 varianty b podporuje i její průměr – 21,2 mm, který je typický pro žatecké chmelové známky malého průměru. Obě další varianty a mosazné známky na nápoje mají průměr 22,7 mm. Jako možný výrobce známek na nápoje a chmelové známky s variantou rubu 18a připadají v úvahu pražské ražebny I. B. Pichl a Karnet a Kyselý. Výrobní původ známky s rubem 18c zůstává zatím otevřený.
© Marek Cajthaml 2009
[1] Továrník v Hodkovicích nad Mohelnicí, který zakoupil velkostatek v Tuchořicích v roce 1895.
[2] LIKOVSKÝ, Z. a SVĚTLÁ-DUBSKÁ, I.(1995): Známky statků a velkostatků, Sběratelské zprávy 74, Hradec Králové, s. 106-115, nejnověji LIKOVSKÝ, Z. (2008): Známky českých pivovarů, Plzeň, s. 156
[3] CAJTHAML, M. (2001): České chmelové známky, Chomutov, s. 181.
[4] Tamtéž, katalogové položky 147, 424, 518, 704, 753, 783
[5] Například známky pivovaru v Louňovicích pod Blaníkem a Měšťanského pivovaru v Písku, LIKOVSKÝ, Z. (2008): Známky českých pivovarů, Plzeň, s. 81 a 96
[6] CAJTHAML, M. (2007): Výrobní defekty chmelových známek, Sběratelské zprávy 121-122, Hradec Králové, s. 25, CAJTHAML, M. (2009): Známky zbytkových statků, NL LXIV, Praha, s. 159 - 170.
[7]CAJTHAML, M. (2004): Chmelové známky zemědělské školy v Žatci,
Chmelařská ročenka 2005, Praha, s. 111, 113