29. Výrobní defekty

Stejně jako při výrobě mincí docházelo i při ražbě chmelových známek k celé řadě výrobních chyb, které vznikaly v různých fázích výroby. Uveďme tedy, jaké výrobní defekty provázely výrobu chmelových známek a jejich příčiny.

Z hlediska technologie výroby se dají výrobní chyby chmelových známek rozdělit do tří kategorií:

A) Chyby při výrobě střížků

1. Krajový střížek

2. Stopy po průbojníku

B) Chyby při výrobě razidla - rytecké

3. Stigmata po nástrojích - body ve středu a stopy kružnice pro průběh perlovce

4. Nepravidelné uspořádání písma

5. Odchylky od pravopisu a gramatické chyby – byly popsané v 6. díle

C) Chyby při ražbě

6. Nesprávná vzájemná orientace lícního a rubního razidla

7. Nedoražení

8. Excentrická ražba - křivě nasazený střížek nebo rozměrově nevhodný střížek

9. Ražba z prasklého nebo částečně vylomeného razidla

10. Přeražby známek

1. Krajový střížek

Výrobní defekt zvaný krajový střížek je známý především z mincí grošového a tolarového období, tedy z doby, kdy byly střížky vybíjeny převážně ručně. V Čechách se uvádí první užití průbojníku v polovině 15. století v souvislosti s ražbou takzvaných kruhových peněz. Ve snaze vyrazit optimální (stanovené) množství střížků a minimalizovat ztráty spojené s přetavením stříbrného odpadu zvaným cissura byl průbojník kladen co nejblíže k otvoru po již vyraženém střížku nebo k okraji plechu. Někdy byl přiložen v důsledku chvatné výroby částí svého obvodu do prázdného prostoru po sousedním již vyraženém střížku nebo přes okraj plechu. Přesah tvaru kruhové úseče pak ovšem na novém střížku chyběl.

Tento jev doprovázel i proces výroby chmelových známek v žatecké ražebně, v níž byl patrně užíván strojní průbojník. Krajové střížky jsou v některých emisích zastoupeny ojediněle, lze ale konstatovat, že se vyskytují v menší či větší míře snad na všech chmelových známkách ražených v Žatci, kde si, jak vidno, na výrobě střížků nedávali moc záležet. Nadměrný výskyt krajových střížků na známkách některých vydavatelů, kupříkladu J. Jungera ze Svojetína (obr. 1 líc a rub), přivádí na myšlenku, zdali jim nebyla nabídnuta ražba na vadné střížky se slevou. Důvod, proč se s krajovými střížky až na výjimky nesetkáváme u známek z jiných ražeben, může být prostý. Ostatní závody na vadné střížky až na malé výjimky nerazily (obr. 2 líc a rub).

                                                 

                                                                   obr. 1                                                                       

  

obr. 2

 

2. Stopy po průbojníku

Vzácně lze na některých známkách spatřit stopy, které na nich zanechal průbojník, na který nebyla vyvinuta dostatečná síla k vyražení střížku (obr. 3 líc a rub).

V souvislosti s výrobou střížků uvádí žatecký pamětník pan Jan Řánek pozoruhodnou zajímavost. Pláty mosazného, po vyražených střížcích perforovaného, plechu byly užívány jako ozdoby žateckých zahradních plotů, na jejichž vrcholky byly upevňovány v horizontální poloze. Povětrnostní vlivy časem zbavily pláty lesku, ale i korodované přetrvaly na plotech ještě dlouho po druhé světové válce.

 

obr. 3

               

           

obr. 3 detail stopy průbojníku 

3. Stigmata po nástrojích - body ve středu a stopy kružnice pro průběh perlovce

Často se na lícních, zřídka i na rubních razidlech žatecké ražebny vyskytují ve středu pole kuličky, jež jsou stopami středových bodů, v nichž bylo zaraženo kružidlo při navrhování perlovce a pro orientaci punců písmen opisů (obr. 1 líc). Na některých známkách je patrná i stopa po kružnici vyznačující průběh perlového kruhu (obr. 4 líc a rub).

  

 

obr. 4 líc, rub a detail perlovce

 

4. Nepravidelné uspořádání písma

 Nevyrovnané písmo v opisech či nápisech některých známek lze nejspíš přičíst na vrub práci rytce neumětela, patrně učedníka. Jako příklad nekvalitní práce při sestavení lícní legendy budiž uvedena známka Emila Podzemského z obce Lipenec (obr. 5 líc a rub). Třeba ale konstatovat, že v produkci žatecké firmy známky s nedbalými legendami tvořily malý podíl. Avšak známky ražené v Žatci po odsunu německého personálu v roce 1945 vykazovaly často diletantské řemeslné chyby, a to nejen při sestavování legend.

obr. 5

 

5. Odchylky od pravopisu a gramatické chyby - byly popsány v 6. díle.

6. Nesprávná vzájemná orientace lícního a rubního razidla

Ražba známek byla realizovaná z upevněných razidel, a tak celá emise měla obyčejně stejnou pozici líce a rubu. Osy lícního a rubního razidla byly u naprosté většiny chmelových známek v postavení 12 hodin s tolerovanou odchylkou ± ½ hodina (15°). Pouze v několika případech zaujímají jiné postavení. Nejčastěji je to 6 hodin (osa aversu a reversu svírá úhel 180°). Tato poloha raznic však mohla být požadovaná zákazníkem. V ostatních několika málo případech došlo při ražbě k chybnému upevnění nebo uvolnění některého razidla. V prvním případě je celá emise vyražená se stejnou nesprávnou orientací razidel. Příkladem druhé možnosti jsou známky J. Tomana z Mutějovic, na nichž lícní a rubní osy zaujímají nejrůznější pozice.

7.-8. Nedoražení a excentrická ražba - křivě nasazený nebo rozměrově nevhodný střížek

Chyby při ražbě samotné se vyskytují sporadicky. Nedoražený obraz je nejspíše zapříčiněn nestejnou tloušťkou plechu, dvouráz se u strojní ražby účelových známek nevyskytuje. Ojediněle se vyskytují známky vyražené excentricky. Nejedná se o takzvaný excentr, defekt známý z ruční ražby mincí, kdy obě razidla nebyla přesně ve vertikální ose, nýbrž o následek křivého vložení střížku (obr. 6 líc a rub) nebo založení střížku nesprávného, menšího nebo většího průměru, než byl průměr razidel. Příkladem druhého případu je známka Oldřicha Pochmana z obce Milčeves, při jejíž ražbě byl užit střížek o průměru 21,8 mm místo 21,2 mm (obr. 7 líc a rub).

 

obr. 6

 

obr. 7

9. Ražba z prasklého nebo částečně vylomeného razidla

Ražby z prasklých nebo při okraji poškozených razidel lze rozdělit na dvě kategorie. Vzácnější je ražba z poškozeného rubního razidla, jež bylo součástí stálé nabídky ražebny. Zajímavostí je, že taková vada nebyla derniérou poškozeného razidla. Prasklé razidlo typu 1d bylo kupříkladu užito na známkách A. Dieze z Tuchořic (obr. 8 líc a rub), Josefa Richtera z Nového Sedla (obr. 9 líc a rub), Josefa Puschnera z Čejkovic (obr. 10 líc a rub) a A. Wiesendera ze Soběchleb (obr. 4 rub).

 

obr. 8

 

obr. 9

  

obr. 10

 

Výron materiálu v místě odštípnutí části okraje rubního razidla typu 33 a nedoražený obraz lícního razidla na protilehlém místě ukazuje naopak na poškození, které patrně znamenalo vyřazení tohoto razidla z firemní nabídky. Kromě známek J. Bertholda v obce Minice není v současnosti stejná vada tohoto rubního razidla známa ze známek jiných vydavatelů (obr. 11 líc a rub). Na rubní straně Bertholdovy známky je ještě jedna anomálie – zřetelný, do hloubky vyražený text, jako by na střížek byl před ražbou otištěn avers jiné známky. Viditelná část přeraženého textu ...IECEB...(?) (obr. 11 – detail) nedává smysl, jasno do problému nepřináší ani další více či méně zřetelné litery, vyražené poněkud mimo směr zřetelného opisu.

  

obr. 11 líc a rub s výronem materiálu

 

obr. 11 detail přeražby

 

Druhou skupinu tvoří známky ražené z prasklého lícního razidla. To bylo majetkem zadavatele ražby a v mnoha případech bylo použito k realizaci dvou i více emisí, rozpoznatelných užitím odlišného rubního razidla. Když razidlo při ražbě prasklo, ne každý chmelař se odhodlal k investici do výroby nového. Šetrnější uskutečnili i druhou emisi z poškozeného lícního razidla. Příkladem jsou dvě emise známek A. Scheithauera z obce Kounov v okrese Rakovník (obr. 12 líc a rub + obr. 13 líc a rub).

  

obr. 12

  

obr. 13

 

10. Přeražby známek

Zajímavou zvláštností, s níž je sotva možné se setkat na účelových známkách z jiných závodů, je přeražba chmelových známek již jednou vyražených. Z dochovaného materiálu můžeme zrekonstruovat i příčinu tohoto jevu. Novým obrazem byly přeráženy známky s nepřijatelnou chybou v textu lícní strany. Příkladem jsou známky anonymního vydavatele J. M. (obr. 14 líc), jež byly vyraženy na známkách s legendou ANTON KRAL № 36 LIEBESCHITZ, které byly původně vyrobeny pro rolníka jménem Anton Karl z Liběšic v okrese Louny. Emise s chybou byla užita nejen pro ražbu známek J. M. Stejná chyboražba posloužila i pro ražbu známek Emila Rösslera z Děkova (obr. 15 líc a rub) a A. Bullina z Malé Černoci (obr. 16 líc a rub). To ukazuje na neobvykle vysoký počet známek A. Karla, jehož bezchybné známky se rovněž dochovaly v hojném množství (obr. 17 líc a rub).

 

obr. 14

   

obr. 15 líc a rub s přeražbou

   

obr. 16 líc s přeražbou a rub

 

obr. 16 detail přeražby

   

obr. 17

 

Mosazná známka Adolfa Kočárka z obce Divice s hodnotou 2 VĚRTELE - typ 85b (obr. 18 líc a rub)  má na rubu zřetelné stopy původní ražby - zlomku 2/4 – rubního typu 82 přiřazeného žateckému závodu. Zdá se tedy, že i původ rubu 85b bude třeba hledat v Žatci. Toto určení podporuje dvouhodnotová emise známek neznámého vydavatele s legendou P. F. 100 na líci, která sestává z jednověrtelové známky typu 9, který je typickým produktem žatecké ražebny (obr. 19 líc a rub), a dvouvěrtele typu 85b, dosud považovaného za výrobek žižkovské firmy Karnet a Kyselý (obr. 20 líc a rub). Rubní typ 85b tak zřejmě dokládá napodobování výrobků konkurenčních ražeben, které bylo běžné u psích známek, kde bylo tolerováno, u jiných druhů účelových známek však dosud neznámé.

   

obr. 18

  

obr. 19

   

obr. 20

Výše popsané jevy byly studovány pouze u chmelových známek žateckého závodu Rudolf Lässig, pro který jsou charakteristické. Na výrobcích jiných ražeben se vyskytují sporadicky nebo některé vůbec. Co bylo příčinou takového množství výrobních defektů na chmelových známkách tohoto závodu ve srovnání kupříkladu s ražbami druhého nejvýznamnějšího výrobce těchto známek – ražebny Karnet a Kyselý z Prahy Žižkova? Příčin může být více a můžeme se o nich jen dohadovat.

V současnosti (2007) je známo bezmála 1400 (1278 + 95=1373) emisí vyražených v ražebně Rudolf Lässig za pomoci 117 rubních razidel. Jiné druhy účelových známek ze Žatce, co se týče jejich počtu, zkoumány nebyly (nebyly zatím rozpoznané inzerované žatecké psí známky), a tak o celkové produkci ražebny lze nanejvýš udělat odhad. Při střízlivém odhadu, že jsou v současnosti známé 2/3, ale možná jen 1/2 v Žatci realizovaných emisí chmelových známek (1400 + 700 = 2100) nebo (1400 x 2 = 2800) a 500 emisí dalších známek, docházíme k počtu 2600 nebo 3300 emisí účelových známek. Uvažujeme-li průměrný počet známek jedné emise 500 kusů, docházíme k počtu 1300000 až 1650000 známek žatecké provenience. Ražba chmelových známek v žatecké ražebně jistě neprobíhala rovnoměrně. Doba zvýšené výroby mohla trvat od počátku dvacátých let do konce čtvrté dekády 20. století. Na toto období připadá 1262 (1167+95) v současnosti známých emisí žateckých chmelových známek. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že chvatná práce ve snaze uspokojit poptávku v co nejkratším čase při nahromadění více zakázek mohla být hlavní z příčin vzniku tolika výrobních defektů na chmelových známkách ze Žatce.

Poznámka:

Číslování typů rubních razidel je podle katalogu Marek Cajthaml České chmelové známky, Chomutov 2001.

 

© Marek Cajthaml 2008

ZPĚT