14. Rubní strany chmelových známek na jiných druzích účelových známek
Rubní strany s čísly nebo květinovými či ornamentálními motivy, známé ze chmelových známek, nacházíme často i na účelových známkách vyražených k jinému použití. Uveďme zde několik příkladů.
Na telefonních (?) známkách kavárny WILSON, vyrobených v Praze na Žižkově ražebnou Karnet a Kyselý, bylo užito stejného rubního razidla, jaké si na své chmelové známky vybral ze stálé firemní nabídky Antonín Amler z Janova a mnozí další vydavatelé.
Mosaz, průměr 24,9 mm
Mosaz, průměr 25,5 mm
Rub se stylizovaným čtyřlístkem, který je další ukázkou z produkce žižkovského závodu, známý např. ze chmelové známky Fr. Horníka z Opočna, nacházíme rovněž na známkách vyražených k odlišnému účelu. Příkladem je známka hostinského Josefa Bambase z Prahy Starého Města.
Mosaz, průměr 22,3 mm
Mosaz, průměr 22,4 mm
Široce rozšířené jsou žižkovské ražby s číselným nominálem na rubu. Identické rubní razidlo bylo např. užito při ražbě peněžní známky hodnoty 10 (Kč) vydané v Holicích firmou bratří Grünhutů a chmelové známky Josefa Frice z Ročova.
Mosaz, průměr 25,3 mm
Mosaz, průměr 25,2 mm
Jiné rubní razidlo firmy Karnet a Kyselý s hodnotou 10 bylo užito na peněžní známce Nár. soc. konzumu "Důvěra" z Police nad Metují a na chmelové známce Josef Klůce z Kněževse.
Poniklovaný zinek, průměr 22,0 mm
Mosaz, průměr 21,5 mm
V žatecké ražebně Rudolf Lässig byla rovněž některá rubní razidla, běžně užívaná při vybíjení chmelových známek, použita ještě na jiných druzích účelových ražeb.
Rub s růží, známý například ze chmelové známky F. Fraňka z Mutějovic, se poměrně často vyskytuje na ražbách vydaných různými hostinci. Příkladem je známka Josefa Hockého z Filipova, kterou vydal ve dvou hodnotách - 1 a 1/2 litru.
Mosaz, průměr 22,5 mm
Poniklovaný zinek, průměr 22,4 mm
Z uvedených příkladů, kterých by šla uvést celá řada, je zřejmé, že přítomnost ornamentálního nebo květinového motivu či číselné hodnoty známých ze chmelových známek, nemusí vždy znamenat, že se jedná o známku chmelovou. Při přidělování zvláště poloanonymních ražeb do určité kategorie účelových známek tedy nutno být obezřetný. Nutnou podmínkou pro zařazení takových ražeb do skupiny chmelových známek by tak měla být znalost jejich původu.
Ražba s nápisem E. OPPEL na líci je příkladem, jak snadno lze dojít k mylným závěrům. Tato známka byla považována některými sběrateli za chmelovou, a to nejen podle rubní strany, která se vyskytuje na chmelových známkách, ale i podle jména vydavatele, které je uvedeno na lících chmelových známek z obcí Drahomyšl a Želeč. Jedná se však s vysokou pravděpodobností o známku provozovatele některé níže uvedených pražských restaurací, což potvrzuje i výskyt těchto ražeb. Emanuel Oppel je uváděn jako provozovatel restaurace Národní dům, Purkyňovo nám. 18, Královské Vinohrady (1901), později restaurace Černý kůň, Na Příkopě 28, Praha Nové Město (1910).
Mosaz, průměr 22,4 mm
© Marek Cajthaml 2003