Žatec slaví výročí 750 let privilegií

 

Ve 13. století vrcholila v českém království vlna zakládání nových měst, kterou dnes označujeme jako velkou nebo také německou kolonizaci. Již existující centra někdejší hradské správy dostávala od panovníků potvrzená a rozšířená privilegia. K těmto starým centrům přemyslovské správy patřil i Žatec s hradištěm nad řekou Ohří, které se postupně rozrostlo do podoby města a centra celého kraje.

 

Král železný a zlatý Přemysl Otakar II. nechal ve své kanceláři roku 1265 sepsat listinu týkající se práv obyvatel Žatce. Ti směli dle ní být souzeni pouze vlastním soudem, tedy královským rychtářem. Dlužníci a i další, kteří se provinili proti městu, zde směli být zadrženi až do projednání sporu. Ve dnech, kdy se ve městě konal trh, měl rychtář rozšířenou pravomoc nad všemi jeho účastníky do vzdálenosti jedné míle od města. Projevem tzv. práva mílového bylo také nařízení, že do vzdálenosti jedné míle od města nesmí být zřízena krčma. Důvodem byla ochrana podnikání místních krčmářů, ale i obavy, aby se příliš nerozšířilo pití a hazardní hry a pro krčmy a hostince typické rvačky.

 

Obyvatelé královských měst byli ve středověku osobně svobodní. Přemyslovo privilegium proto povolovalo i poddaným, aby se mohli přistěhovat do města za podmínky, že svému pánovi zaplatí „weglose", čili jakési odchodné. Pro další rozvoj města bylo důležité i povolení volně chodit do královských lesů v okolí města, kde místní získávali otop i stavební materiál. Ustanovení přispěla pravděpodobně k plnému zasídlení území kolem velkého náměstí až po hradby s Pražskou branou.

 

Text těchto důležitých privilegií se do dnešních dnů zachoval pouze v opisu, v tzv. Knize pamětí, uložené v Okresním archivu v Lounech. Opis pořídil patrně žatecký městský písař a notář Jan ze Žatce koncem 14. století.